Pojem spasitel označuje osobu, která pomáhá lidem dosáhnout spásy nebo která je v určité situaci zachraňuje.
Titul „spasitel” (řecky σωτήρ sótér zachránce) byl v starořecké kultuře spojován se jmény božstev (např. Poseidón Sótér) a v období helénismu se stal též čestným přídomkem některých panovníků (např. Ptolemaios I. Sótér).
V křesťanství je označován od raných dob jako spasitel lidstva Ježíš Kristus, latinsky Salvator Mundi.[1] S označením se v této souvislosti setkáme i v pozdější kultuře a umění – například u jednoho z výkladů akronymu IHS (Iesus hominum salvator Ježíš spasitel lidstva), jenž je devízou Tovaryšstva Ježíšova, případně v názvu některých kostelů (kostel Nejsvětějšího Salvátora) či zemí (Salvador).