Spiez
| Spiez | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 7°40′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 607 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Frutigen-Niedersimmental |
  Spiez Spiez, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,70 km² |
| Počet obyvatel | 12 810 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 767,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3646 Einigen 3700 Spiez 3702 Hondrich 3705 Faulensee |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spiez je město v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Spiez leží na jižním břehu Thunského jezera. Obec Spiez se rozkládá v nadmořské výšce od 558 m n. m. do 852 m n. m. (vrch Hondrich).
Spiez se skládá z pěti místních částí (vesnic; německy Bäuerte): Spiez, Einigen, Hondrich, Faulensee a Spiezwiler (dříve Wyler).
Spiez má rozlohu 16,8 km². V této oblasti je 38,5 % využito pro zemědělství, 29,1 % je zalesněno, 29,1 % zabírají stavby (budovy nebo silnice) a zbytek 3,3 % je v přírodním stavu (řeky, ledovce a hory).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název místa pravděpodobně pochází ze starohornoněmeckého spioz „ostroh“ a původně označoval horský výběžek nebo mys, na kterém místo leží. Jméno je poprvé doloženo mezi lety 761–762 jako Spiets.[2]
Hřeben byl osídlen již v mladší době bronzové. Lze předpokládat, že Spiez byl stejně jako nedaleký královský dvůr Wimmis burgundským královským sídlem. Ves je doložena v roce 1280 jako císařské léno: na úpatí vysokého středověkého hradu Spiez (fragmenty hlavní věže a štítové zdi z 12. století) se ve 13. století vytvořilo městečko Spiez s hradbami a branou, kterému král Rudolf I. Habsburský v roce 1280 udělil týdenní trh; majitelem léna Spiez byl císařský hofmistr Richard z Corbières. V roce 1308 dostal Spiez do zástavy baron Johannes von Strättligen a v roce 1338 prodal hrad, město, kostel a několik okolních vesnic bernskému starostovi Johannu II. von Bubenberg. Po vymření Bubenbergů přešlo baronství Spiez v roce 1506 na rod von Diesbach a v roce 1516 na rod von Erlach, pod jehož vládou zůstalo až do roku 1798.[2]
Rodina von Erlach zůstala vlastníkem zámeckého areálu až do roku 1875. Původní hradní areál byl postupně rozšířen na zámek, v pozdním středověku a kolem roku 1600 o palác a severní budovu, v 17. a 18. století o nový zámek (jižní strana) a hostinec (dnes Le Roselier). Součástí areálu byly zahrady, vinice a lesy. Po různých změnách majitelů získala areál v roce 1929 Nadace zámku Spiez spolu se zámeckým kostelem, který jí patřil od roku 1907. Zahrady a zámek byly zpřístupněny veřejnosti a dnes slouží jako konferenční místo a kulturní centrum (výstavy, zámecké koncerty a od roku 1959 i divadelní představení pod širým nebem).[2]
Od roku 1856 se Spiez rozvíjel jako klimatické lázně a cestovní ruch je dosud důležitým odvětvím hospodářství.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 2115 | 2132 | 2079 | 2214 | 2045 | 3031 | 3503 | 4547 | 4992 | 5679 | 6536 | 8168 | 9911 | 9800 | 11 082 | 12 027 | 12 276 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Spiez je důležitým železničním dopravním uzlem. Větví se zde normálněrozchodná trať z Bernu a Thunu, která východním směrem pokračuje po břehu jezera do Interlakenu a jižním směrem do Vispu, přičemž prochází novým železničním tunelem.
Turistika a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní atrakcí je zámek Spiez s reprezentativními místnostmi ze 13. až 18. století, nacházející se na břehu Thunského jezera a patřící k dominantám města. Rozsáhlý zámecký park a více než 1000 let starý raně románský zámecký kostel také lákají mnoho turistů. V zámku je umístěno historické a dějinné muzeum a také restaurace. Prostory hradu jsou pronajímány ke svatbám i komerčním účelům.
V typickém simentálském domě z roku 1728 sídlí muzeum vinařství a místní historie. Nachází se zde vyobrazení selské domácnosti, kompletní bednářská dílna, Trüel s lisem na hrozny a expozice o práci na vinici a ve sklepě.
.jpg)
Hotel Belvédère ve Spiezu byl domovem německého národního týmu během mistrovství světa ve fotbale v roce 1954. „Spiezský duch“, který zde mezi hráči vznikl, je považován za důležitý faktor vítězství ve světovém poháru.
Ve Spiezu se nachází jedna z nejvýše položených vinic na sever od Alp, kde se vyrábí víno „Spiezer Wein“.
Kulturní nabídku doplňují četné kulturní akce v průběhu celého roku.
Kostel farnosti Bruder Klaus, slavnostně otevřený v roce 1974, je unikátní víceúčelový kostel, který je od roku 1994 památkově chráněný; architektem je Justus Dahinden.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Maya Pedersenová-Bieriová (* 1972), švýcarsko-norská skeletonistka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spiez na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie; MÜLLER, Felix. Spiez [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-11-12 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spiez na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
