Spolia opima

Rubensův obraz „Trofej“ zobrazující římskou zbroj

Spolia opima („ bohatá kořist “) bylo brnění, zbraně a další efekty, které starověký římský generál svlékl z těla nepřátelského generála zabitého v souboji těchto dvou generálů v bitvě. Spolia opima byla považována za nejvyšší z několika dalších válečných vyznamenání, které mohl velitel získat a to včetně nepřátelských vojenských norem.[1]

Po celou existenci starověkého Říma toto vyznamenání získali jen tři generálové. Precedentem byl Romulův souboj s Acronem (král Caenine), kterého zabil a zbavil zbroje po znásilnění sabinských žen.[2] Ve druhém případě získal vyznamenání Aulus Cornelius Cossus od Lara Tolumnia, krále Veientes, během pátého století před naším letopočtem. Třetí a historicky nejzachovalejší událost nastala před druhou punskou válkou, kdy Marcus Claudius Marcellus (konzul 222 př. n. l.) Svlékl keltského válečníka Viridomara, krále Gaesatae.[3] Nero Claudius Drusus, římský generál prvního století před naším letopočtem, během svých kampaní vyhledával germánské náčelníky, kterým by mohli čelit v souboji. Zdroje naznačují, že se mu mohlo podařit spolia opima.[4]

Obřad spolia opima byl rituálem státního náboženství, který měl napodobovat archaické obřady prováděné zakladatelem Říma Romulem. Vítěz připevnil svléknutou zbroj na kmen dubu, odnesl ji sám v průvodu na Kapitol a zasvětil ji v chrámu Jupitera Feretria.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spolia opima na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-304-36642-0. OCLC 59290332 
  2. Livy, Ab Urbe Condita Libri, 1:10
  3. J. W. Rich, "Drusus and the Spolia Opima," Classical Quarterly 49.2 (1999), p. 545.
  4. Lindsay Powell, "Eager for Glory: The Untold Story of Drusus the Elder, Conqueror of Germania," p. 104
  5. Rich, "Drusus and the Spolia Opima," p. 545.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]