Srpokřídlec lipový

Jak číst taxoboxSrpokřídlec lipový
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďsrpokřídlecovití (Drepanidae)
Rodsrpokřídlec (Sabra)
Binomické jméno
Sabra harpagula
Esper, 1786
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srpokřídlec lipový (Sabra harpagula) je noční motýl, největší druh z čeledi srpokřídlecovitých vyskytující se na území České republiky. Co do velikosti s ním může soupeřit jen srpokřídlec vrbový. Z našich srpokřídleců má také nejvýraznější srpovitá zakončení křídel, podle kterých dostal rod (i celá čeleď) jméno.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen v teplejších oblastech eurosibiřského areálu.
Lze se s ním setkat ve světlých listnatých lesích a hájích, na pasekách a podél lesních cest. Drží se spíše v nížinách, do vyšších poloh nevystupuje.[1]

Sbírkový exemplář (samec)

Délka předního křídla je 18–21 mm, obě pohlaví jsou stejně velká i stejně zbarvená, výrazně se liší pouze tykadly – ta jsou u samců hřebenitá, u samic nikoli. Základní barvou obou párů křídel je rudohnědá. Středem předních křídel probíhá výrazněji zbarvená hnědá páska s pískově žlutými skvrnkami, ve vnější oblasti křídla je pak šedomodré pole s černými půlměsíčky v křídelním lemu. Zadní křídla nesou kromě několika nevýrazných příček také tmavou skvrnku zhruba uprostřed plochy. Hruď a zadeček jsou zbarveny stejně jako křídla. Obě pohlaví mají vyvinutý krátký sosák.[1]

Housenky srpokřídleců se vyznačují menším počtem nohou, poslední pár (tzv. pošinky) je totiž přeměněn v hrotitý výběžek na konci těla. Zbarvení housenek je relativně pestré – několik předních článků je fialově hnědých, zbytek těla je svrchu žlutý, přičemž žlutá plocha se střídavě zužuje a rozšiřuje. Boky těla jsou bledě čárkované. Na hlavě a třetím hrudním článku je dvojhrotý hrbolek. Poslední, hrotitý článek těla je celý rudohnědý.[1][2]

Kukla je hnědá a jakoby bělavě poprášená.[1]

Dospělí motýli se vyskytují ve dvou na sebe navazujících generacích (od května do července a pak ještě v srpnu), přičemž srpnová generace bývá pouze částečná. Přes den odpočívají motýli ve skrytu podrostu, zpravidla na spodní straně listů, méně často i na kůře stromů. Létají poměrně rychle.

Housenky se na živných rostlinách objevují od července do října.[2] Živí se listy lípy, ale také břízy, olše a dubu. Kuklí se v zápředku mezi listy, kukla přezimuje do dalšího roku.[1]

  1. a b c d e f HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s. 
  2. a b PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]