Střevíčník královnin

Střevíčník královnin
Květ střevíčníku královnina (Cypripedium reginae)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď	vstavačovité (Orchidaceae)
Podčeleď	Cypripedioideae
Rod	střevíčník (Cypripedium)
Binomické jméno
Cypripedium reginae Walter, 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porost střevíčníků královniných

Střevíčník královnin (Cypripedium reginae) je jedna z nejatraktivnějších orchidejí rodu střevíčník, která roste v mírném podnebném pásmu. Pochází z východních oblastí Severní Ameriky, bývá vysoká 35 až 85 cm a obvykle počátkem léta nese bílý květ, jehož pysk s růžovým nádechem tvarem připomíná střevíc. Je dlouhověká bylina, která může růst na jednom stanovišti i desetiletí.^[2][3]

Ekologie

Je orchidej, která se vyskytuje v zalesněných nebo otevřených mokřadech, na vlhkých loukách i v lesích, v nízkých až středních nadmořských výškách. Patří mezi terestrické orchideje, které rostou na místech bez přímého slunečního svitu, nejčastěji na půdě vápnité, humózní, propustné a průběžné mírně vlhké. Má hnědé, tenké, svazčité kořeny zapuštěné v půdě, z které získává potřebné živiny.

Na jaře vyrůstá z pupenu rašícího z oddenku, kvete v době mezi květnem a srpnem, jednotlivé květy vydrží sedm až čtrnáct dnů, semena v tobolce dozrávají na podzim. Zimní období rostlina přetrvá v dormantním stavu s nashromážděnými zásobami živin v podzemním oddenku. K vyklíčení semene je nutná mykorhiza, rostlina s listy si již dokáže živiny potřebné k růstu získat fotosyntézou. Opylována je nejčastěji včelami z čeledi čalounicovitých (Megachilidae).^[2][3][4][5]

Rozšíření

Původem severoamerická bylina, jenž roste v osmi jižních provinciích Kanady a ve čtyřiadvaceti severovýchodních státech Spojených států amerických. V některých státech se vyskytuje jen vzácně a je tam považována za rostlinu ohroženou, kdežto v jiných je poměrně běžnou, například v Green Mountain National Forest v Nové Anglii roste na tradičních místech, z nichž některá čítají i více než 1000 rostlin. Nejčastěji se vyskytuje do 500 m n. m.

V České republice je pěstována jako okrasná rostlina v zahradách milovníky orchidejí. Odtud ojediněle uniká, buď samovolně nebo lidským přičiněním, do volné přírody. Byla tak v české přírodě nalezena již roku 1935 a je proto v Česku považována za úmyslně zavlečený neofyt. Je pěstována v Botanické zahradě hlavního města Prahy.^{[3][5][6][7][8]}

Popis

Vytrvalá, 40 až 50 cm vysoká, trsy tvořící rostlina rostoucí z tmavého, hrubého, krátkého oddenku s vláknitými kořeny. Statná lodyha je porostlá třemi až devíti střídavě vyrůstajícími listy, které jsou na bázi objímavé a sbíhají se do úzké pochvy. Listy mají čepel celistvou, vejčitou až elipticky kopinatou, na vrcholu špičatou, dlouhou 10 až 27 cm a širokou 6 až 15 cm, jsou tmavě zelené, někdy s tmavě purpurovými skvrnami, mají výrazně podélné žilkování a stejně jako lodyha jsou hustě porostlé žláznatými chloupky.

Na vrcholu lodyhy vyrůstá nápadný, osamocený květ nebo dva až tři květy v řídkém hroznu. Květ je trojčetný, přetočený a podepřený listům podobnými listeny. Horní kališní lístek je bílý, vzpřímený, vejčitě okrouhlý a srostlý s postranními, bývá velký 25 až 45 mm × 18 až 42 mm. Korunní lístky jsou bílé, prostřední tvořící pysk je nafouklý, vakovitý a má adaxiální kruhový okraj zavinutý dovnitř. Pysk je bílý s růžovým až purpurovým zabarvením a tmavšími žilkami, oba volné postranní lístky jsou čistě bílé, ojediněle se vyskytuje přírodní varieta 'Alba' s květem čistě bílým. Uprostřed květu je krátký sloupek, jenž nese dvě postranní krátké tyčinky s prašníky, neplodnou vrcholovou patyčinku a bliznu. Spodní semeník je tvořen třemi plodolisty.^[2][3][5][7]

Rozmnožování

Opylený květ vytvoří množství semen, která se díky své nepatrnosti mohou dobře šířit větrem. Na stanovišti se ale převážně rozmnožuje vegetativně oddenky, které žijí velmi dlouho a rostlina se může znenadání objevit na místě, kde již po několik let nerostla. Od konce 90. let 20. století je znám způsob množení těchto orchidejí ze semene a v současnosti jsou mladé rostliny dostupné pro milovníky orchidejí, semenáč vykvete průměrně ve věku dvou až pěti let.

Semena nevyklíčí, dokud neprojdou procesem vernalizace (dvou až čtyřměsíčním pobytem v chladu), sterilizací povrchu a vyplavení látek omezující klíčení. Protože semeno obsahuje minimum živin, vyvine se nejprve tzv. protokorm a ten se musí infikovat symbiotickou houbou, která mu dodá základní živiny sacharidy potřebné k růstu. S vývojem zelených listů klesá závislost rostliny na mykorhize, až se zcela osamostatní.^[2][3][7]

Ohrožení

Střevíčník královnin je rozšířen po velké části východní Severní Ameriky, kde místy hojně roste i v koloniích čítajících až tisíc rostlin a pro zájemce jsou mladé rostliny ke koupi. Vyskytuje se na velké ploše, kolem 1300 km² a jeho populační trend je považován za stabilní. S ohledem na velké rozšíření a neexistující nebezpečí je riziko vyhynutí nízké, proto jej IUCN zařadil mezi málo dotčené taxony (LC).^[6]

Galerie

• 
  Vnitřek pysku
• 
  Květní pupen
• 
  Varieta 'Alba'

Odkazy

Reference

1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
2. VETTER, Martin. Srovnání asymbiotických kultur in vitro zástupců rodu Cypripedium. Brno, 2015 [cit. 2021-12-12]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Helena Vlašínová. Dostupné online.
3. WAYNE. Cypripedium reginae [online]. United States Department of Agriculture, U. S. Forest Service, Caring for the land and serving people, Washington, DC, USA [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
4. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Cypripedium reginae [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
5. POWO: Cypripedium reginae [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
6. RANKOU, H. IUCN Red List of Threatened Species: Cypripedium reginae [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
7. SHEVIAK, Charles J. Flora of North America: Cypripedium reginae [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
8. Katalog botanických zahrad Florius: Cypripedium reginae [online]. Unie botanických zahrad ČR, Praha [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Portály: Rostliny