Starý Mateřov | |
---|---|
Zvonice s křížem | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Pardubice |
Obec s rozšířenou působností | Pardubice (správní obvod) |
Okres | Pardubice |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°0′6″ s. š., 15°42′55″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 942 (2024)[1] |
Rozloha | 3,02 km²[2] |
Katastrální území | Starý Mateřov |
Nadmořská výška | 229 m n. m. |
PSČ | 530 02 |
Počet domů | 285 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Starý Mateřov 38 530 02 Pardubice 2 starosta@starymaterov.cz |
Starosta | Václav Levinský |
Oficiální web: www | |
Starý Mateřov | |
Další údaje | |
Kód obce | 575739 |
Kód části obce | 155071 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Starý Mateřov je obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde 942[1] obyvatel. Do obce jezdí linka Dopravního podniku města Pardubic číslo 24.
Na počátku 13. století patřila obec k panství pánů z Hrabišic. Obec je poprvé zmíněna v darovací smlouvě z roku 1227, kdy byla obec tehdejším majitelem Kojatou darována Opatovickému klášteru. Předpokládá se, že obec mohla vzniknout už v 10. nebo 11. století.
Na počátku 15. století byl Mateřov rodným sídlem vladyků z Máteřova, kteří měli ve svém znaku modrý štít se stříbrným ohařem na zelených kopcích. Nejznámějším členem této rodiny byl Jiřík Máteřovský z Máteřova, po jehož smrti v roce 1404 panství připadlo Koruně české. Dalším majitelem se stal Vilém Kepka z Ostrožna. Po jeho smrti v roce 1407 připadly dědiny Máteřovské Janu Sokolovi z Lacemboka a Vilémovi z Duban, podíl získal i Vilém z Turovic.
Dalšími vlastníky byli Jindřich Dubánek z Duban, Jan z Ohnišťska, Zdeněk Bošínský z Božejova a Diviš Bošínský z Božejova. Ten v roce 1537 prodal ves a statek Mateřov za 700 kop českých grošů Janovi z Pernštejna, který je připojil k pardubickému panství.
V roce 1777 čítal Mateřov 26 domů, v roce 1790 jich bylo 30. V rámci raabizace byla v letech 1790-1806 severozápadně od vsi postavena osada Nový Mateřov, kde kolem okrouhlé návsi vyrostly dřevěné chalupy osady místně zvané Spálov. Při epidemii cholery v roce 1806 zemřelo v Mateřově během krátké doby 16 lidí, mezi nimi i třebosický farář Theobald Bulíček.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 425 | 396 | 385 | 395 | 432 | 477 | 444 | 418 | 431 | 408 | 400 | 334 | 322 | 518 | 808 |
Počet domů | 51 | 55 | 55 | 57 | 70 | 81 | 92 | 106 | 102 | 101 | 107 | 118 | 125 | 179 | 285 |
V letech 1964–1990 k obci patřily Třebosice.[6]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007, stříbrný lovecký pes na zeleném pahorku je převzat ze znaku Vladyků z Máteřova.[7]