staroturečtina | |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Písmo | orchonské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | otk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Staroturečtina také Orchonská turečtina[1] (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.[2] Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: Ujgurském a Západojugurském jazyce.
Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně Orchonsko-Jenisejských runiformních skriptech, Staroujgurského písma (forma sogdijského písma), bráhmí a manichejského písma.
Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin:
Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dnešních turkických jazycích v latinkovém přepisu.
číslo | Staroturečtina | Turečtina | Tuvinština | Kazaština | Kaškajština[4] | Krymčačtina[5] |
1 | Bir | Bir | Bir | Bir | Bir | Bir |
2 | Eki | İki | İyi | Yeki | İki | Eki |
3 | Üç | Üç | Üş | Üş | Üç | Üç |
4 | Tört | Dört | Dört | Tört | Dört | Dort |
5 | Beş | Beş | Beş | Bes | Beş | Beş |
6 | Altı | Altı | Aldı | Altı | Altı | Altı |
7 | Yeti | Yedi | Çedi | Jeti | Yedi | Yedi |
8 | Sekiz | Sekiz | Ses | Segiz | Sekiz | Sekiz |
9 | Tokuz | Dokuz | Tos | Toğız | Dokuz | Tokuz |
10 | On | On | On | On | On | On |
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Old Turkic language na anglické Wikipedii, Alttürkische Sprache na německé Wikipedii a Język staroturecki na polské Wikipedii.