Starý Mateřov

Starý Mateřov
Zvonice s křížem
Zvonice s křížem
Znak obce Starý MateřovVlajka obce Starý Mateřov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPardubice
Obec s rozšířenou působnostíPardubice
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel942 (2024)[1]
Rozloha3,02 km²[2]
Katastrální územíStarý Mateřov
Nadmořská výška229 m n. m.
PSČ530 02
Počet domů285 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStarý Mateřov 38
530 02 Pardubice 2
starosta@starymaterov.cz
StarostaVáclav Levinský
Oficiální web: www.starymaterov.cz
Starý Mateřov
Starý Mateřov
Další údaje
Kód obce575739
Kód části obce155071
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Mateřov je obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde 942[1] obyvatel. Do obce jezdí linka Dopravního podniku města Pardubic číslo 24.

Na počátku 13. století patřila obec k panství pánů z Hrabišic. Obec je poprvé zmíněna v darovací smlouvě z roku 1227, kdy byla obec tehdejším majitelem Kojatou darována Opatovickému klášteru. Předpokládá se, že obec mohla vzniknout už v 10. nebo 11. století.

Na počátku 15. století byl Mateřov rodným sídlem vladyků z Máteřova, kteří měli ve svém znaku modrý štít se stříbrným ohařem na zelených kopcích. Nejznámějším členem této rodiny byl Jiřík Máteřovský z Máteřova, po jehož smrti v roce 1404 panství připadlo Koruně české. Dalším majitelem se stal Vilém Kepka z Ostrožna. Po jeho smrti v roce 1407 připadly dědiny Máteřovské Janu Sokolovi z Lacemboka a Vilémovi z Duban, podíl získal i Vilém z Turovic.

Dalšími vlastníky byli Jindřich Dubánek z Duban, Jan z Ohnišťska, Zdeněk Bošínský z Božejova a Diviš Bošínský z Božejova. Ten v roce 1537 prodal ves a statek Mateřov za 700 kop českých grošů Janovi z Pernštejna, který je připojil k pardubickému panství.

V roce 1777 čítal Mateřov 26 domů, v roce 1790 jich bylo 30. V rámci raabizace byla v letech 1790-1806 severozápadně od vsi postavena osada Nový Mateřov, kde kolem okrouhlé návsi vyrostly dřevěné chalupy osady místně zvané Spálov. Při epidemii cholery v roce 1806 zemřelo v Mateřově během krátké doby 16 lidí, mezi nimi i třebosický farář Theobald Bulíček.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 425 396 385 395 432 477 444 418 431 408 400 334 322 518 808
Počet domů 51 55 55 57 70 81 92 106 102 101 107 118 125 179 285

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1990 k obci patřily Třebosice.[6]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007, stříbrný lovecký pes na zeleném pahorku je převzat ze znaku Vladyků z Máteřova.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dřevěná zvonička z roku 1804
  • Pomník obětem 1. světové války
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 583.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  7. Udělené symboly – Starý Mateřov [online]. 2007-05-29 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]