Stehelčeves

Stehelčeves
Budova obecního úřadu, knihovny a pošty na křižovatce uprostřed Stehelčevsi.
Budova obecního úřadu, knihovny a pošty na křižovatce uprostřed Stehelčevsi.
Znak obce StehelčevesVlajka obce Stehelčeves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°10′18″ s. š., 14°11′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 163 (2024)[1]
Rozloha4,98 km²[2]
Katastrální územíStehelčeves
Nadmořská výška276 m n. m.
PSČ273 42
Počet domů383 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 43
273 42 Stehelčeves
ou@obecstehelceves.cz
StarostkaBc. Petra Vagenknechtová, MBA
Oficiální web: www.obecstehelceves.cz
Stehelčeves na mapě
Stehelčeves
Stehelčeves
Další údaje
Kód obce532851
Kód části obce155446
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stehelčeves je obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 7 km severovýchodně od Kladna. Má výměru 4,98 km² a žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. PSČ zdejší pošty je 273 42.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je položena v mělkém údolí Dřetovického potoka v nadmořské výšce 270–300 m (střed 276 m). Ke Stehelčevsi přináleží i budovy někdejšího Středočeského pivovaru (1901–1929), stojící o samotě 1,5 km severozápadně při silnici Vrapice-Brandýsek. Na návrší nad jihozápadním okrajem obce, zčásti na jejím katastru, se rozkládá mohutná Buštěhradská halda.

Obec je sídlem Mikroregionu tří potoků, sdružení obcí Stehelčeves, Brandýsek, Cvrčovice, Dřetovice, Libochovičky a Zájezd.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Při východním okraji vsi se nad Dřetovickým potokem zvedá malý pahorek Homolka. Systematické výzkumy amerických a českých archeologů v letech 1929–1931 a 1960–1961 na jeho temeni odkryly pozůstatky eneolitického hradiště, označovaného Homolka u Stehelčevsi, jednoho z nejvýznamnějších pozůstatků řivnáčské kultury.[4]

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1316, kdy se připomíná jistý Jan ze Stehelčevsi („Jan de Stehelcziewssi“). Při západním okraji obecního katastru (při dnešní polní cestě z Vrapic do Cvrčovic) fungoval v letech 1841–1891 kamenouhelný důl Vítek, hluboký 159 m. Dnes jej v těchto místech připomínají jen menší haldy hlušiny a násep bývalé vlečky. 900 m východně od dolu Vítek byla v letech 1871–1873 vyhloubena další šachta, záhy přeměněná na Středočeský pivovar. Jeho pivo (vyráběné z důlních vod) však nebylo valné kvality a po čase i on zanikl. Nyní areál bývalého pivovaru slouží drobné obchodní a výrobní činnosti.

Do počátku 20. století náležely ke Stehelčevsi také Vrapice, dnes součást města Kladna. V lidové mluvě se jméno obce užívá v podobě Stelčoves, tento tvar býval kdysi i úředním názvem obce.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[5]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[5]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

V obci Stehelčeves (přísl. Vrapice, 1781 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel, 2 sbory dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, nákladní doprava, cihelna, obchod s deštníky, důl Prago, galanterie, 2 holiči, 8 hostinců, důlní inženýr, jednatelství, kapelník, kolář, konsum Včela, kovář, 2 mlýny, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, pilníkář, 2 obchody s lahvovým pivem, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 8 obchodů se smíšeným zbožím, sladovna, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, obchod se zemskými plodinami.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/101 v úseku Kralupy nad Vltavou - Kladno. Po hranici území obce vede dálnice D7 Praha - Chomutov, nejblíže je exit 9 (Buštěhrad) ve vzdálenosti 1 km.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Brandýsek ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna.
  • Veřejná doprava 2011 – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Slaný, Středokluky.

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Ve Stehelčevsi je mateřská a základní škola 1. i 2. stupně. Působí zde fotbalový oddíl SK Stehelčeves.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci vyrostl písničkář Jan Pokorný vystupující pod přezdívkou Pokáč.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stehelčeves, s. 292–293. 
  5. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1601-1602. (česky a německy)
  13. ↑ MUZIKA, Rudolf. FOTO: Sparťan Pokáč doma stovku neoslaví. Stehelčevsi však popřál Barcelonu. Deník [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Kladno

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice

legenda: město, městys.