Sticherus | |
---|---|
Sticherus cunninghamii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
Řád | gleicheniotvaré (Gleicheniales) |
Čeleď | gleicheniovité (Gleicheniaceae) |
Rod | Sticherus C.Presl, 1836 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sticherus je rod kapradin z čeledi gleicheniovité. Jsou to neobvykle vyhlížející pozemní kapradiny s plazivým oddenkem a vzpřímenými, pseudodichotomicky členěnými listy s převisavou čepelí. Výtrusné kupky jsou na rubu listů, bez ostěr, tvořené několika velkými výtrusnicemi. Rod zahrnuje asi 90 druhů a je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Nejvíc druhů roste v Americe. Rostliny nemají hospodářský význam.
Zástupci rodu Sticherus jsou pozemní kapradiny s plazivými oddenky protostélické stavby. Mladé části rostlin jsou pokryté štítnatými šupinami kopinatého tvaru, později někdy olysávají. Listy bývají vzpřímené, s převisavou, jednoduše nebo vícenásobně pseudodichotomicky dělenou čepelí. U listů dospělých rostlin není vyvinuto hlavní střední žebro. Segmenty listů jsou párové (vstřícné), shodného tvaru a velikosti nebo rozdílné. Segmenty nejvyššího řádu jsou zpeřeně členěné až dělené, laloky úzce podlouhlé až jazykovité, každý s jednoduše vidličnatou žilkou. Výtrusné kupky jsou bez ostěr, tvořené 2 až 5 (až 7) velkými výtrusnicemi. Spory jsou monoletní, eliptického až ledvinovitého tvaru, s hrubým povrchem.[1][2]
Rod Sticherus zahrnuje asi 87[3] až 95[4] druhů. Je zastoupen s různou četností na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Nejvíce druhů se vyskytuje v Americe, odkud je uváděno asi 54 druhů. Areál sahá od Mexika a Karibských ostrovů až po jižní Chile. Rod je zastoupen také na Ostrovech Juana Fernándeze. Chybí v severním Chile a severní Argentině. Nejdále na jih zasahují druhy Sticherus cryptocarpus (rovněž na Falklandách), Sticherus litoralis a Sticherus squamulosus. V Asii sahá areál rodu od jižní Čínu (pouze Sticherus truncatus) přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Papuasii a Tichomoří. Centrum druhové diverzity v Asii je na Nové Guineji, odkud je uváděno 8 druhů, z toho 5 endemických. Z Austrálie jsou známy 4 druhy, z Nového Zélandu 3 druhy. Z Afriky jsou uváděny pouze 2 druhy. Sticherus umbraculifer je rozšířen od východního Zimbabwe po Jihoafrickou republiku, Sticherus flagellaris roste v Tanzanii a na ostrovech západního Indického oceánu včetně Madagaskaru.[3]
Není známo žádné hospodářské využití. Nejsou pěstovány jako okrasné rostliny a nejsou uváděny ze sbírek žádné české botanické zahrady.[5]