Strážný | |
---|---|
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Vimperk |
Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°54′32″ s. š., 13°43′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 407 (2024)[1] |
Rozloha | 49,64 km²[2] |
Nadmořská výška | 834 m n. m. |
PSČ | 384 43 |
Počet domů | 94 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Strážný 23 384 43 Strážný ou.strazny@quick.cz |
Starostka | Mgr. Jiřina Kraliková |
Oficiální web: www | |
Strážný | |
Další údaje | |
Kód obce | 550531 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm 407[1] obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutu v německé spolkové zemi Bavorsko.
Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.[zdroj?!]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.
Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.
V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.
Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov–Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob.[4] Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státních drah.
V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V květnu 1945 zde proběhly boje mezi americkou a německou armádou, během kterých byl zasažen i kostel.[5] Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů byla zbourána. V srpnu 1965 byl zbourán i památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780.[6][5]
Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.
S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.
Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[7]
Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 metrů), Chlustov (1094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.[zdroj?!]
K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.[8]
Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.[zdroj?]
Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení: