Stukač

Jak číst taxoboxStukač
alternativní popis obrázku chybí
Stukač Hernandia moerenhoutiana s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďstukačovité (Hernandiaceae)
Rodstukač (Hernandia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kvetoucí stukač leknínolistý

Stukač (Hernandia) je rod rostlin z čeledi stukačovité. Jsou to dřeviny s měkkým dřevem a jednoduchými střídavými listy s dlanitou nebo zpeřenou žilnatinou. Pravidelné květy jsou uspořádané ve vrcholových květenstvích. Plody jsou u většiny druhů obalené charakteristickou nafouklou, dužnatou číškou. Rod zahrnuje asi 24 druhů a je zastoupen v tropech celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Americe a Tichomoří.

Dřevo stukačů je měkké a málo trvanlivé a má jen místní význam. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně a z plodů je získáván olej. Nejznámějším druhem je stukač leknínolistý, dřevina rozšířená na tropických pobřežích různých oblastí Starého světa.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Stukače jsou povětšině jednodomé, stálezelené stromy a keře s měkkým dřevem. Druh Hernandia ovigera dorůstá výšek až 40 metrů a výčetního průměru kmene 100 cm. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé nebo řidčeji dlanitě laločnaté, u některých druhů je čepel štítnatá. Žilnatina je dlanitá nebo tvořená 3 až 7 páry prohnutých žilek, obloukovitě prohnutých k vrcholu čepele. Květenství jsou dlouze stopkatá, latovitá nebo thyrsoidní, nahloučená při konci větví. Jsou zpravidla složena ze svazečků tvořených 2 stopkatými samčími a jedním téměř přisedlým, středovým, samičím nebo oboupohlavným květem. Samčí květy jsou 3 až 5 (6) četné, se 3 až 5 (až 6) volnými nebo částečně srostlými tyčinkami. Samičí květy jsou 4 až 6 četné. Semeník je spodní a obsahuje jedinou komůrku. Čnělka je dužnatá, na bázi obklopená několika žlázkami vzniklými přeměnou staminodií. Plodem je peckovice (podle některých zdrojů oříšek), u většiny druhů obklopená zvětšenou, nafouklou, zdužnatělou číškou. Peckovice bývá podélně rýhovaná. Semena mají buď tvrdé nebo houbovité osemení.[1][2]

  • Stukač leknínolistý
    Stukač leknínolistý
  • Kvetoucí Hernandia moerenhoutiana
    Kvetoucí Hernandia moerenhoutiana
  • Rozpůlený plod H. moerenhoutiana
    Rozpůlený plod H. moerenhoutiana

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod stukač zahrnuje 24[3] až 27[4] druhů. Je zastoupen v tropech všech kontinentů. Největší počet druhů se vyskytuje v tropické Americe a na Tichomořských ostrovech. Stukače rostou charakteristicky v nížinných tropických deštných lesích. Některé endemické tichomořské druhy dosahují i submontánního stupně.[1] Stukač leknínolistý (Hernandia nymphaeifolia) je rozšířen na mořských pobřežích tropů Starého světa od východní Afriky až po Austrálii a Polynésii.[3][5] Roste téměř výhradně při mořských pobřežích, často v asociaci s mangrovovými porosty. Obvykle obsazuje zónu mezi litorální mangrovovou vegetací a tropickým pralesem a často roste pospolu s vrcholákem pravým (Terminalia catappa), kalbou obvejčitou (Calophyllum inophyllum) a baringtonií Barringtonia asiatica.[1]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy stukačů jsou vonné a obsahují lepkavá pylová zrna. Jsou pravděpodobně opylovány hmyzem.[1] Semena stukače leknínolistého mají houbovité osemení a díky tomu plavou na hladině. Jsou odolná vůči mořské vodě a druh se tak rozšířil mořskými proudy na tropických pobřežích různých oblastí Starého světa.[6] Na Jamajce jsou stukače živnými rostlinami velkého a kriticky ohroženého otakárka Papilio homerus,[7] v jihovýchodní Asii živí housenky otakárků Graphium codrus a Graphium empedovana.[8]

  • Otakárek Papilio homerus
    Otakárek Papilio homerus
  • Otakárek Graphium codrus
    Otakárek Graphium codrus

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Druh Hernandia sonora popsal již Carl Linné v díle Species plantarum z roku 1973. V minulosti byl tento druh často mylně uváděn z tropické Asie a Austrálie. Vyskytuje se pouze v Latinské Americe, zatímco rostliny z tropů Starého světa byly ztotožněny s druhem Hernandia nymphaeifolia.[6][9]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomický význam stukačů není velký. Dřevo není příliš ceněné, neboť je měkké a málo trvanlivé. Stukač leknínolistý má měkké, lehké a snadno opracovatelné dřevo, které je v Malajsii známo pod názvem buah keras laut. Je používáno např. na výrobu plováků, dřeváků a nábytku. V Tichomoří se z něj zhotovují i rakve a z kmenů se vyrábějí kánoe. Olej ze semen se používá na svícení.[1][10][11] Na Maledivách je z plodů připravována pasta zvaná madhang, sloužící k utěsňování kánoí.[10] Měkké dřevo australského druhu Hernandia bivalvis bylo v minulosti používáno na brzdové obložení koňských povozů a olej ze semen sloužil jako mazivo.[6] Středoamerický druh Hernandia sonora je na Floridě vysazován jako pouliční a parkový strom.[12]

Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně. Pasta z listů stukače leknínolistého je používána na spáleniny, vředy, zranění a je také aplikována na čelo při bolestech hlavy. Rovněž kořeny a výhony slouží k léčení zranění. Na Maledivách jsou listy, kořeny, kůra a semena složkou tradičního přípravku na léčení zlomenin, zvaného 'ruhglu beys.[10][13][14] Rovněž listy, kůra a květy druhu Hernandia moerenhoutiana jsou v Tichomoří používány na spáleniny.[13]

  • Dřevo Hernandia cordigera
    Dřevo Hernandia cordigera

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e HOU, Ding et al. Flora Malesiana. Vol. 12 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1996. ISBN 90-71236-29-3. (anglicky) 
  2. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  3. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SHORT, P.S.; COWIE, I.D. (eds.). Flora of the Darwin region. Vol. 1. [s.l.]: Northern Territory Government, 2011. ISBN 9781921519949. (anglicky) 
  6. ↑ a b c WILSON, Annette J.G. (ed.). Flora of Australia. Vol. 2 Winteraceae to Platanaceae. [s.l.]: Australian Government, 2007. (anglicky) 
  7. ↑ CAPINERA, John L. (ed.). Encyclopedia of entomology.. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6242-1. (anglicky) 
  8. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  9. ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c SELVAM, V. Trees and shrubs of the Maldives. Bangkok: Ministry of Fisheries, Agriculture and Marine Resources, 2007. ISBN 978-974-7946-94-9. (anglicky) 
  11. ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  12. ↑ ESPEJO, Adolpho. Flora de Veracruz. Hernandiaceae.. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 1992. ISBN 968-7213-28-0. (španělsky) 
  13. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  14. ↑ Medicinal plants in the South Pacific. [s.l.]: WHO, 1998. ISBN 92-9061-118-9. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu stukač na Wikimedia Commons
  • Taxon Hernandia ve Wikidruzích