Stínka zední | |
---|---|
Stínka zední | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | rakovci (Malacostraca) |
Řád | stejnonožci (Isopoda) |
Čeleď | stínkovití (Oniscidae) |
Rod | stínka (Oniscus) |
Binomické jméno | |
Oniscus asellus Linnaeus, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stínka zední (Oniscus asellus) je suchozemský korýš z kmene členovců. Patří do rodu stínka z řádu stejnonožců. Jedná se o jeden z největších a nejběžnějších druhů stínek žijící v Evropě a Severní Americe.
Dorůstá délky 16 mm a šířky 6 mm a má zploštělé tmavošedé tělo. Krunýř je vyztužen vápenatými solemi, které získává z prostředí včetně konzumace staré svlečky (exuvie). Na rozdíl od svinek nedokáže stočit tělo do obranné pozice – kuličky.
Vyskytuje se na vlhkých místech (např. v lesích, na starých zdech), neboť potřebuje udržovat dýchací orgány ve vlhku (vyskytují se na zadním páru končetin).
Rozšířená v Evropě vyjma na Středomoří, a to i na Britských ostrovech, do Severní Ameriky byla zavlečena.
Mezi její potravu patří tlející zbytky listí.
Často bývá kořistí pavouků z rodu šestiočka (viz potravní specializace), respektive celosvětově rozšířeným druhem šestiočka velká (Dysdera crocata).