Stříbro (okres Tachov)

Stříbro
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Stříbro
Obec s rozšířenou působností	Stříbro (správní obvod)
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 145 (2024)[1]
Rozloha	47,78 km²[2]
Nadmořská výška	399 m n. m.
PSČ	349 01
Počet domů	1 475 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	16
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro [e-mail]
Starosta	Martin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Další údaje
Kód obce	561215
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100^[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.^[4]

Historie

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.^[zdroj⁠?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.^[5]

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

V letech 1938 až 1945 bylo Stříbro v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli obyvatelé německé národnosti vysídleni a ve městě došlo k výměně obyvatelstva.

Zajímavost z historie

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby Jagdschutzverein Mies. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 795	4 179	3 978	3 905	4 570	4 890	5 349	4 601	4 936	5 978	6 394	7 391	7 410	7 410	7 134
Počet domů	432	444	473	497	530	541	693	797	681	729	783	1 027	1 084	1 191	1 191

Části města

• Stříbro
• Butov
• Jezerce
• Lhota u Stříbra
• Milíkov
• Otročín
• Těchlovice

V letech 1976–1991 byl součástí města také Vranov, v letech 1980–1991 také Benešovice, Kšice, Sulislav a Záchlumí a v letech 1980–2001 také Lom u Stříbra a Sytno.^[9]

Doprava

Město stojí na křižovatce silnic II/193, II/230 a II/605. Vede jím železniční trať Plzeň–Cheb, u které stojí stanice Stříbro.

Společnost

Školství

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Kulturní instituce

V přízemí budovy bývalého kláštera sídlí Městské muzeum ve Stříbře. Zde se nachází v severní části ambitu křížová cesta, z které lze vstoupit do torza kostela svaté Máří Magdaleny. Zde byla také odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Muzeum je koncipováno jako vlastivědné a zaměřuje se na hornictví a navazující obory. Z děkanského kostela Všech svatých lze vystoupat na vyhlídkovou věž.^[10]

Od roku 2005 je ve městě Hornický skanzen, založený Hornickým spolkem, s venkovní expozicí důlní techniky. Je v něm vystavena důlní technika používaná v minulosti: důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a další. V areálu je vstup do tzv. průzkumné štoly s expozicí způsobů těžby ve středověku nebo ve 19. a 20. století.^[11]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.

• Kostel Všech svatých
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel sv. Petra
• Renesanční radnice
• Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách^[12]
• Minoritský klášter
• Husitská bašta
• Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740^[13]
• Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
• Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
• 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst^[14]
• Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.

Osobnosti

• Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
• Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
• Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
• Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu^[15]
• Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
• Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
• Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
• Vratislav Maňák (* 1988), spisovatel a novinář
• Matěj Houška (* 2008), rybář a zálesák
• Zuzana Součková (* 1962), spisovatelka

Galerie

• 
  Panorama centra města z Plzeňské ulice
• 
  Budova radnice
• 
  Masarykovo náměstí
• 
  Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
• 
  Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
• 
  Zahrada minoritského kláštera
• 
  Střední odborná škola v Benešově ulici
• 
  Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
• 
  Husitská bašta v Plzeňské ulici
• 
  Masarykovo náměstí
• 
  Radniční zahrada
• 
  Renesanční kamenný most s městskou branou
• 
  Plastika 13. poledníku

Partnerská města

• Fano, Itálie
• Moncoutant, Francie
• Olešnice nad Halštrovem, Německo
• Vohenstrauss, Německo

Spřátelená města

• Berchtesgaden, Německo
• Dienten, Rakousko
• Dinkelsbühl, Německo

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
5. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300. 
6. ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
9. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
10. Úvod [online]. Městské muzeum ve Stříbře [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
11. Hornický skanzen [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
12. Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
13. Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
14. 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
15. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy) 

Literatura

• BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132. 
• BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8. 
• HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006. 
• In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

• Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
• Městská autobusová doprava ve Stříbře
• Městské muzeum ve Stříbře
• Synagoga ve Stříbře
• Štola Prokop (Stříbro)

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Stříbro v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stříbro aktuálně
• Renesanční silniční dvoumost Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Autoritní data	Biblio: 9b52f798-bccc-4f5e-b03e-3ec10ddb0de2, 926d4ace-52c8-4965-98c3-c48e9fe0a188 NKC: ge130994 GND: 10017663-X VIAF: 138129402

Portály: Česko | Geografie