Su Čen-chua

Su Čen-chua
Narození2. června 1912
Úmrtí7. února 1979 (ve věku 66 let)
Povolánívoják
OceněníThird Class Red Star Medal
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcestarosta Šanghaje (1976–1979)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Su Čen-chua je čínské jméno, v němž Su je příjmení.

Su Čen-chua (čínsky pchin-jinem Sū Zhènhuá, znaky zjednodušené 苏振华, tradiční 蘇振華; 2. června 1912 — 7. února 1979) byl čínský komunistický voják a politik, účastník občanské války, Dlouhého pochodu, čínsko-japonské války. V Čínské lidové republice zaujímal vysoké vojenské a politické funkce: po založení Čínské lidové republiky řídil provincii Kuej-čou jako tajemník provinčního výboru KS Číny, od roku 1957 působil v Pekingu jako zástupce politického komisaře námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (1954–1957) a politický komisař námořnictva (1957–1967 a 1973–1979). Za kulturní revoluce byl odvolán z funkcí, roku 1972 byl jako jeden z prvních postižených rehabilitován a vrácen do vedení námořnictva. Byl zvolen kandidátem (1973–1977) a členem (1977–1979) politbyra, od roku 1974 byl členem užšího vedení ústřední vojenské komise KS Číny, od roku 1976 byl také prvním tajemníkem šanghajského městského výboru KS Číny a předsedou šanghajského revolučního výboru.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Su Čen-chua se narodil 2. června 1912 v okrese Pching-ťiang v provincii Chu-nan.[1] Jeho rodné jméno bylo Su Čchi-šeng.[2] V roce 1926, ve svých 14 letech, se připojil k partyzánské bojové jednotce a o tři roky později vstoupil do Komunistického svazu mládeže. V červnu 1930 vstoupil do čínské Rudé armády a téhož roku i do komunistické strany. Bojoval v řadách Pcheng Te-chuajova sboru, postoupil od řadového bojovníka přes nižší velitelské funkce až na politického komisaře pluku (roku 1933). Účastnil se Dlouhého pochodu.[1] Roku 1936 studoval na Protijaponské vojensko-politické akademii, poté byl politickým komisařem 343. brigády 115. divize (velitel Lin Piao) 8. pochodové armády. Roku 1939 sloužil jako komisař výcvikového pluku 115. divize,[1] později jako komisař různých jednotek v Ťin-Ťi-Lu-Jüském vojenském okruhu, v občanské válce působil jako komisař 1. kolony Ťin-Ťi-Lu-Jüské polní armády a pak 5. armády (koloně i armádě velel Jang Jung) v 2. polní armádě[2](bývalá Ťin-Ťi-Lu-Jüská polní armáda, armádě velel Liou Po-čcheng, komisařem byl Teng Siao-pching), válku zakončil v Kuej-čou.[1]

V prosinci 1949, po komunistickém převzetí provincie Kuej-čou, se Su stal tajemníkem tamního provinčního výboru KS Číny (1949–1954) a komisařem kuejčouského vojenského obvodu, současně byl členem kuejčouské vlády a jihozápadního vojensko-administrativního výboru a zástupcem komisaře 2. polní armády.[1] Roku 1954 přešel z Kuej-čou do Pekingu, od dubna 1954 vykonával funkci zástupce politického komisaře námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády, téhož roku se stal členem Státního výboru obrany (do 1967). Při zavedení vojenských hodností roku 1955 byl jmenován admirálem. Na VIII. sjezdu KS Číny byl zvolen kandidátem ústředního výboru.[1] V srpnu 1957 povýšil na politického komisaře námořnictva. V roce 1959 se stal členem ústřední vojenské komise KS Číny a zástupcem jejího generálního sekretáře (do 1967). Podílel se na organizaci vývoje a produkce námořních zbraní, vybavení a lodí, včetně zajišťování přenosu technologií ze Sovětského svazu a výstavby několika námořních výzkumných ústavů.[2]

Během kulturní revoluce byl začátkem roku 1967 odvolán z funkcí[1] a označen za „časovanou bombu v námořnictvu nastraženou Teng Siao-pchingem“. V roce 1972 byl rehabilitován (jako jeden z prvních vysokých funkcionářů postižených za kulturní revoluce) a v květnu 1972 jmenován prvním zástupcem velitele námořnictva.[3] Vzhledem, k tomu, že velitel námořnictva Siao Ťin-kuang byl terčem útoků radikálů (Čang Čchun-čchiao), faktické řízení námořnictva převzal Su Čen-chua.[4] Ve funkci mimo jiné připravil desetiletý plán rozvoje námořnictva.[2] V březnu 1973 se opět stal politickým komisařem námořnictva. Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl zvolen členem ústředního výboru a kandidátem politbyra.[1] Od ledna 1974 patřil k užšímu vedení čínských ozbrojených sil, když byl politbyrem jmenován členem šestičlenné ústřední skupiny pro vojenské záležitosti, resp. od února 1975 členem stálého výboru ústřední vojenské komise KS Číny.[5]

Sehrál důležitou roli při zatýkání gangu čtyř v roce 1976, kdy byl Chua Kuo-fengem a Jie Ťien-jingem pověřen aby společně s Keng Piaoem převzali tiskovou agenturu Sin-chua, ústřední televizní a rozhlasové stanice a ústředí Lidového deníku, které byly v té době pod kontrolou stoupenců čtyř.[2] Aby se neutralizovala mocenská základna gangu čtyř v Šanghaji, byl v říjnu 1976 Su vyslán do Šanghaje jako nový první tajemník šanghajského městského výboru KS Číny a předseda šanghajského revolučního výboru a ve spolupráci s Ni Č’-fuem a Pcheng Čchungem (kteří přišli s ním z Pekingu) přebral vedení města a strany.[1] Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl znovuzvolen do ústředního výboru a povýšil v politbyru, když se stal členem politbyra,[1] znovuzvolen byl do stálého výboru ústřední vojenské komise. Roku 1978 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Zemřel v Pekingu 7. února 1979.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Su Zhenhua na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 415. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e LI, Xiaobing. China at war: an encyclopedia. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, LLC, 2012. ISBN 978-1-59884--416-0. S. 431–432. (anglicky) 
  3. ↑ TEIWES, Frederick C.; SUN, Warren. The end of the Maoist era : Chinese politics during the twilight of the Cultural Revolution, 1972–1976. Armonk, New York: M.E.Sharpe, 2007. ISBN 978-0-7656-1096-6. S. 41–42. (anglicky) [Dále jen Teiwes]. 
  4. ↑ Teiwes, s. 42, 166 a 261.
  5. ↑ Teiwes, s. 252.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Člen vedení Komunistické strany Číny
10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
členové politbyra
stálý výbor
Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975)
od ledna 1975 i
Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977)
od dubna 1976 i
Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV)
Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976)
od prosince 1973 i
Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru)
od ledna 1975 i
Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
9. politbyro ← • → 11. politbyro
11. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1977 – září 1982)
členové politbyra
stálý výbor
Chua Kuo-feng (předseda ÚV do června 1981, pak místopředseda) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching (místopředseda ÚV) • Li Sien-nien (místopředseda ÚV) • Wang Tung-sing (místopředseda ÚV; odvolán v únoru 1980)
od prosince 1978 i
Čchen Jün (místopředseda ÚV)
od února 1980 i
Chu Jao-pang (od června 1981 předseda ÚV) • Čao C’-jang (od června 1981 místopředseda ÚV)
Wej Kuo-čching • Ulanfu • Fang I • Liou Po-čcheng • Sü Š’-jou • Ťi Teng-kchuej (odvolán v únoru 1980) • Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) • Li Te-šeng • Wu Te (odvolán v únoru 1980) • Jü Čchiou-li • Čang Tching-fa • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien (odvolán v únoru 1980) • Keng Piao • Nie Žung-čen • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien • Pcheng Čchung
od prosince 1978 i
Chu Jao-pang (od února 1980 člen stálého výboru) • Teng Jing-čchao • Wang Čen
od září 1979 i
Čao C’-jang (od února 1980 člen stálého výboru) • Pcheng Čen
kandidáti politbyra
Čao C’-jang (od září 1979 člen politbyra) • Čchen Mu-chua • Saifuddin Azizi
10. politbyro ← • → 12. politbyro
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky
8. ústřední vojenská komise KS Číny (září 1959 – duben 1969)
předseda
místopředsedové
Lin Piao (výkonný místopředseda) • Che Lung (do ledna 1967) • Nie Žung-čen
od ledna 1966 i
Čchen I • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Jie Ťien-jing (současně od května 1966 generální sekretář)
stálý výbor (do 1967)
Ču Te • Čchen I (od ledna 1966 místopředseda) • Liou Po-čcheng (od ledna 1966 místopředseda) • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Sü Siang-čchien (od ledna 1966 místopředseda) • Jie Ťien-jing (od ledna 1966 místopředseda) • Luo Žuej-čching (generální sekretář; do prosince 1965) • Tchan Čeng (do ledna 1961)
od března 1967 i
Sie Fu-č’ • Siao Chua (do července 1967) • Jang Čcheng-wu • Su Jü
pracovní konference ústřední vojenské komise
(říjen 1959 – srpen 1967)
Luo Žuej-čching • Tchan Čeng • Jang Čcheng-wu • Siao Chua (do července 1967) • Čchiou Chuej-cuo • Čang Aj-pching (od května 1960 do července 1967)
pracovní skupina ústřední vojenské komise
od srpna 1967
od září 1967
Jang Čcheng-wu (předseda) • Wu Fa-sien • Jie Čchün • Čchiou Chuej-cuo • Li Cuo-pcheng • Li Tchien-chuan (od října 1967) • Liou Ťin-pching (od října 1967)
od března 1968
Chuang Jung-šeng (předseda) • Wu Fa-sien (místopředseda) • Jie Čchün • Li Cuo-pcheng • Čchiou Chuej-cuo • Sie Fu-č’ (od listopadu 1968) • Wen Jü-čcheng (od listopadu 1968) • Li Tchien-jou (od ledna 1969)
členové
Su Jü (od března 1967 člen stálého výboru) • Čchen Keng • Siao Ťing-kuang • Wang Šu-šeng • Sü Kuang-ta • Liou Ja-lou
zástupci generálního sekretáře
Su Čen-chua (do 1967) • Siao Siang-žung (do května 1966) • Siao Chua (od října 1959 do července 1967) • Jang Čcheng-wu (od června 1965 do března 1968) • Wang Sing-tching (od března 1966)
10. ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
předseda
Mao Ce-tung (zemřel v říjnu 1976) • Chua Kuo-feng (od října 1976)
místopředsedové
Jie Ťien-jing (pověřen vyřizováním běžných záležitostí do února 1976 a od března 1977) • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Teng Siao-pching (od ledna 1975 do dubna 1976 a od července 1977)
pracovní konference ústřední vojenské komise
(fakticky do ledna 1974, formálně do února 1975)
ústřední skupina pro vojenské záležitosti
(od ledna 1974 do února 1975)
stálý výbor (od února 1975)
Jie Ťien-jing (předseda) • Wang Chung-wen (do října 1976) • Teng Siao-pching (do dubna 1976 a od července 1977) • Čang Čchun-čchiao (do října 1976) • Liou Po-čcheng • Čchen Si-lien (pověřen vyřizováním běžných záležitostí od února 1976 do března 1977) • Wang Tung-sing • Su Čen-chua • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Su Jü • Li Sien-nien (od 1975) • Wang Čen (od 1975)
členové
v srpnu 1973 zvoleno 63 členů včetně předsedy a místopředsedů
11. ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1977 – září 1982)
předseda
Chua Kuo-feng (do června 1981) • Teng Siao-pching (od června 1981)
místopředsedové
stálý výbor
Li Sien-nien • Su Jü • Luo Žuej-čching (generální sekretář, zemřel v srpnu 1978) • Wang Tung-sing (do února 1980) • Čchen Si-lien (do února 1980) • Wej Kuo-čching • Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) • Čang Tching-fa
od března 1978 i
od ledna 1979 i
Keng Piao (v lednu 1979 – červenci 1981 generální sekretář)
od ledna 1980 i
od července 1981 i
Jang Šang-kchun (současně generální sekretář)
členové
v srpnu 1977 zvoleno 63 členů včetně předsedy, místopředsedů a členů stálého výboru
Představitelé Kuej-čou po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Su Čen-chua (1949–1954) • Čou Lin (1954–1964) • Li Ta-čang (1964–1965) • Ťia Čchi-jün (1965–1967) • Lan I-nung (1971–1973) • Lu Žuej-lin (1973–1977) • Ma Li (1977–1979) • Čch’ Pi-čching (1979–1985) • Ču Chou-ce (1985–1985) • Chu Ťin-tchao (1985–1988) • Liou Čeng-wej (1988–1993) • Liou Fang-žen (1993–2001) • Čchien Jün-lu (2001–2005) • Š’ Cung-jüan (2005–2010) • Li Čan-šu (2010–2012) • Čao Kche-č’ (2012–2015) • Čchen Min-er (2015–2017) • Sun Č’-kang (2017–2020) • Šen I-čchin (2020–2022) • Sü Lin (2022– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Sü Ťien-šeng (1980–1983) • Wu Š’ (1983–1985) • Čang Jü-chuan (1985–1993) • Liou Čeng-wej (1993) • Wang Čao-wen (1994–1998) • Liou Fang-žen (1998–2002) • Čchien Jün-lu (2003–2005) • Š’ Cung-jüan (2006–2010) • Li Čan-šu (2010–2013) • Čao Kche-č’ (2013–2016) • Čchen Min-er (2016–2018) • Sun Č’-kang (2018–2021) • Šen I-čchin (2021–2023) • Sü Lin (2023– )
guvernéři
Jang Jung (1949–1954) • Čou Lin (1954–1965) • Li Li (1965–1967) • Li Caj-chan (1967–1971) • Lan I-nung (1971–1973) • Lu Žuej-lin (1973–1977) • Ma Li (1977–1980) • Su Kang (1980–1983) • Wang Čao-wen (1983–1993) • Čchen Š’-neng (1993–1996) • Wu I-sia (1996–1998) • Čchien Jün-lu (1998–2001) • Š’ Siou-š’ (2001–2006) • Lin Šu-sen (2006–2010) • Čao Kche-č’ (2010–2012) • Čchen Min-er (2012–2015) • Sun Č’-kang (2015–2017) • Šen I-čchin (2017–2020) • Li Ping-ťün (2020– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Šen Jün-pchu (1955–1956) • Sü Ťien-šeng (1956–1959) • Miao Čchun-tching (1959–1967) • Li Pao-chua (1977–1979) • Čch’ Pi-čching (1979–1980) • Miao Čchun-tching (1980–1993) • Lung Č’-i (1993–1998) • Wang S’-čchi (1998–2006) • Sun Kan (2006–2007) • Chuang Jao (2007–2009) • Wang Čeng-fu (2010–2013) • Wang Fu-jü (2013–2018) • Liou Siao-kchaj (2018–2023) • Čao Jung-čching (2023– )
Představitelé Šanghaje po roce 1949
tajemníci městského výboru KS Číny
Žao Šu-š’ (1949–1950) • Čchen I (1950–1954) • Kche Čching-š’ (1954–1965) • Čchen Pchi-sien (1965–1967) • Čang Čchun-čchiao (1971–1976) • Su Čen-chua (1976–1979) • Pcheng Čchung (1979–1980) • Čchen Kuo-tung (1980–1985) • Žuej Sing-wen (1985–1987) • Ťiang Ce-min (1987–1989) • Ču Žung-ťi (1989–1991) • Wu Pang-kuo (1991–1994) • Chuang Ťü (1994–2002) • Čchen Liang-jü (2002–2006) • Chan Čeng (úřadující, 2006–2007) • Si Ťin-pching (2007) • Jü Čeng-šeng (2007–2012) • Chan Čeng (2012–2017) • Li Čchiang (2017–2022) • Čchen Ťi-ning (2022– )
starostové
Čchen I (1949–1958) • Kche Čching-š’ (1958–1965) • Cchao Ti-čchiou (1965–1967) • Čang Čchun-čchiao (1967–1976) • Su Čen-chua (1976–1979) • Pcheng Čchung (1979–1980) • Wang Tao-chan (1980–1985) • Ťiang Ce-min (1985–1988) • Ču Žung-ťi (1988–1991) • Chuang Ťü (1991–1995) • Sü Kchuang-ti (1995–2001) • Čchen Liang-jü (2001–2003) • Chan Čeng (2003–2012) • Jang Siung (2012–2017) • Jing Jung (2017–2020) • Kung Čeng (2020– )
předsedové městského lidového shromáždění
Jen Jou-min (1979–1981) • Chu Li-ťiao (1981–1988) • Jie Kung-čchi (1988–1998) • Čchen Tchie-ti (1998–2003) • Kung Süe-pching (2003–2008) • Liou Jün-keng (2008–2013) • Jin I-cchuej (2013–2020) • Ťiang Čuo-čching (2020–2023) • Tung Jün-chu (2023) • Chuang Li-sin (2024– )
předsedové městského výboru ČLPPS
Kche Čching-š’ (1955–1958) • Čchen Pchi-sien (1958–1967) • Pcheng Čchung (1977–1979) • Wang I-pching (1979–1983) • Li Kuo-chao (1983–1988) • Sie Si-te (1988–1993) • Čchen Tchie-ti (1993–1998) • Wang Li-pching (1998–2003) • Ťiang I-žen (2003–2008) • Feng Kuo-čchin (2008–2013) • Wu Č’-ming (2013–2018) • Tung Jün-chu (2018–2023) • Chu Wen-žung (2023– )