Suchopýr pochvatý
 Suchopýr pochvatý | |
|---|---|
 Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
| Rod | suchopýr (Eriophorum) |
| Binomické jméno | |
| Eriophorum vaginatum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je rostlina z čeledí šáchorovité. Je charakteristickou rostlinou vrchovišť a přispívá svými vláknitě se třepícími pochvami k tvorbě rašeliny. Dlouhé okvětní chlupy všech suchopýrů zůstávají přisedlé na plodu i po dozrání a vytvářejí tak létací, případně plovací aparát k lepšímu rozšiřování semen vzduchem a vodou.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytváří hustě trsnaté porosty. Lodyhy jsou přímé, 30–60 cm, dole oblé, nahoře 3hranné, v dolní polovině pochvaté a listnaté. Listy jsou vzpřímené, štětinovité, 3hranné, 1 mm široké, žlábkovité, kratší než lodyhy. Lodyžní listy mají silně nafouklé pochvy a čepel zakrnělou v blanitou čepičku, bez jazýčku. Vytváří jeden vejčitý klásek v době květu 2 až 3 cm dlouhý, složený z mnoha desítek květů, bez listenů, plevy jsou vejčitě kopinaté, dlouze zašpičatělé, jednožilné, šedé, prosvítavé, dolní pluchy tmavé, jalové, za květu dolů skloněné, P chlupy 25 mm dlouhé, bílé, prašníky 2,5–3 mm, čárkovité. Kvete od března do června. Nažky 2–3 mm, vejčité, sytě hnědé.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Suchopýr pochvatý je boreální druh rostoucí v celé Evropě, ve střední a severní části Asie a v Severní Americe. V Česku roste od pahorkatin po vysoká pohoří na celém území. Na Slovensku je výškové rozšíření podobné, ale neroste v nejvyšších částech vysokých hor. Jeho výskyt je vázaný na kyselé půdy rašelinišť a vrchovišť, na rašelinné smrčiny a rašelinné bory.
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Na Slovensku je suchopýr pochvatý z hlediska ohrožení zařazen ke zranitelným druhům, je zde také chráněn zákonem (VU/§).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1989, 1563 s. ISBN 80-200-0095-X.
- GRAU et al. Trávy 2.vyd. Euromedia Group, k.s. - Ikar a Knižní klub, 2002, 287 s. ISBN 80-242-0783-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu suchopýr pochvatý na Wikimedia Commons
