Sunil Janah | |
---|---|
Narození | 17. dubna 1918 Ásám |
Úmrtí | 21. června 2012 (ve věku 94 let) Berkeley |
Alma mater | Kalkatská univerzita St. Xavier's College |
Povolání | fotograf, spisovatel, novinář a fotoreportér |
Ocenění | Padma Shri in arts |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Sunil Janah (17. dubna 1918 – 21. června 2012)[1][2] byl indický fotožurnalista a dokumentární fotograf, který pracoval v Indii ve 40. letech 20. století.[3] Janah dokumentoval indické hnutí za nezávislost, rolnické a dělnické hnutí, hladomory a nepokoje, život na venkově a kmeny, stejně jako léta rychlé urbanizace a industrializace. Byl nejznámější díky svému zpravodajství o bengálském hladomoru roku 1943.[2] Indická vláda mu v roce 2012 udělila civilní vyznamenání Padma Shri za umění.[4]
Sunil Janah se narodil 17. dubna 1918 v Dibrugarhu v Ásámu,[5] ale vyrostl v Kalkatě. Navštěvoval St. Xavier's College v Kalkatě na univerzitě v Kalkatě. Tam se přidal k politicky levicovým studentům.
Komunistický politik Puran Chand Joshi naléhal na Janaha, aby zanechal studia angličtiny a věnoval se kariéře fotografa. Janah cestoval do Bengálska s umělcem Chittaprosadem Bhattacharyou fotografovat škody způsobené hladomorem v roce 1943. Přestěhoval se s Bhattacharyou do Bombaje a vstoupil do Asociace progresivních spisovatelů a Asociace indických lidových divadel.
Byl spoluzakladatelem Kalkatské filmové společnosti.[2] V roce 1972 mu byla udělena cena Padma Shri a v roce 2012 Padma Bhushan.[6]
Janahovy fotografie, známé krásou a technickou kvalitou jeho kompozic, jsou významné svým historickým obsahem i emocionálním propojením.[7]
Nejznámější bylo jeho zpravodajství o bengálském hladomoru 1943.[2][8]
V „Lidové válce“ a poté během „Věku lidu“ Janah pracoval na cyklu, ve kterém fotografoval životy obyčejných lidí, jejich boje, dělnickou třídu v práci, při chytání ryb, v uhelných dolech, muže a ženy pracujících v domácnostech a na polích až po domorodé kmenové lidi s luky a šípy, farmáře nebo dělníky mířící na protesty, revolucionáře z Telangany. Prostřednictvím těchto fotografií založil mezi lidmi ideologii a závazek komunistické strany.[9]
Janah vytvořil portréty Gándhího, Nehrúa, Jinnaha, šejka Abdulláha, Faize a J. Krishnamurthiho.
Fotograf a kurátor Ram Rahman řekl: „Dílo Janaha je určujícím epickým dokumentem kronikáře posledního desetiletí boje za svobodu a prvního desetiletí svobodné Indie.“[10]
Zemřel 21. června 2012 ve svém domě v Berkeley v Kalifornii přirozenou smrtí. Zůstal po něm jeho syn Arjun, který žije v Brooklynu v New Yorku.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunil Janah na anglické Wikipedii.