Superior (církev)
.svg)
Superior, (latinsky) „vyšší“, je označení řeholního představeného v řeholním institutu, ve společnosti apoštolského života, nebo i obecné označení představeného v katolické církvi. Termín superior má kanonicko-právní charakter.
Hierarchické rozlišení představených v řeholích
[editovat | editovat zdroj]V souvislosti s hierarchickým uspořádáním se v katolické církvi v případě představených řádů rozlišují superioři:
- superior generální též generální představený, (latinsky) superior generale, či generální prior, kterým je nejvyšším představeným v řádu.
- superior vyšší, (latinsky) superior maior.[1] Současná čeština v praxi církve užívá termín: vyšší řeholní představený. Bývají jimi řádoví provinciálové, opati, abatyše aj.
- superior „nižší“ (latinsky) superior „minor“, přičemž ono „nižší“ se zpravidla neuvádí. Čeština užívá termín: řeholní představený v případě představeného mužské řehole, nebo pro ženské řehole řeholní představená, matka představená, převorka či jiné názvy podle konstitucí (stanov).
Právní vymezení
[editovat | editovat zdroj]Kodex kanonického práva z roku 1983 v návaznosti na předchozí legislativu pojednává o řeholních představených (superiorech) v kánonech 617-630 a na dalších místech. Nejvyšším superiorem (představeným) všech i každého řádu (tedy i generálních superiorů) v katolické církvi je římský biskup - papež.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny : latinsko-české vydání s věcným rejstříkem/auctoritate Ionnis Pauli PP. II. Překlad Miroslav Zedníček. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Zvon, 1994. 812 s. ISBN 80-7113-082-6. (latina, čeština)
