Surströmming

Surströmming
Základní informace
Místo původuŠvédsko
Složení
sleď obecný a sůl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
„Klämma“ se surströmmingem, vařeným bramborem a syrovou červenou cibulí na chlebové placce (tunnbröd) s máslem před tím, než se obsah zabalí; k tomu sklenice plnotučného mléka

Surströmming ([sʉ̌ːʂtrømːiŋ]; švédsky kyselý sleď) je švédské jídlo, které se vyrábí zkvašením rybího masa. Vyznačuje se mimořádně intenzivním zápachem.[1] Původně se jednalo o běžné jídlo chudých obyvatel severního Švédska. Ti je vyráběli především ze sleďů obecných, kteří byli loveni na jaře a nakládáni na několik měsíců do slaného láku, až lehce zkvasili. Kvašení prodloužilo trvanlivost výrobku v době, kdy byl kvůli válkám, které vedl Gustav I. Vasa, v zemi nedostatek soli.

Švédský surströmming se vyrábí z místního poddruhu Clupea harengus membras (sleď obecný baltický), který se loví v oblasti Höga kusten. Kvašením v něm vzniká kyselina propionová, kyselina máselná, kyselina octová a sirovodík.[2] Pro vysoký obsah dioxinů musí mít pokrm výjimku z evropských hygienických předpisů.[3]

Dnes se surströmming prodává tradičně od třetího srpnového čtvrtka podle královského nařízení z roku 1937, jež mělo zabránit předčasnému prodeji nedozrálého produktu.[4] Asi měsíc před tímto datem se ryby zavařují do konzerv, ve kterých pokračuje kvašení, takže se dna konzerv vyboulí. Z důvodu možného protržení konzerv a intenzivního zápachu obsahu některé letecké společnosti (např. British Airways nebo Air France) výslovně zakazují tento druh konzerv převážet na palubě letadel.[5] Nájemní smlouvy ve Švédsku také mohou obsahovat požadavek, aby se v bytě nekonzumoval surströmming.[6]

Surströmming se servíruje na několik způsobů, často spolu s dalšími přílohami zabalený do chlebové placky. Podává se k němu místní druh brambor Mandelpotatis, cibule, máslo a aquavit.

V roce 1999 byla založena organizace Surströmmingsakademien, zaměřená na propagaci tohoto pokrmu. Švédsko pro něj také usiluje o udělení chráněného označení EU.[7]

  1. Jednota tlumočníků a překladatelů Dostupné online Archivováno 27. 3. 2021 na Wayback Machine.
  2. iDnes Dostupné online
  3. EU rules may threaten “rotten” fish industry. www.fishsec.org [online]. 2011-03-15 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Skandinávský dům Dostupné online
  5. Severské listy Dostupné online
  6. CestoWeb Dostupné online
  7. E15 Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]