Sutera | |
---|---|
Sutera na úpatí hory San Paolino | |
Poloha | |
Souřadnice | 37°31′28″ s. š., 13°44′7″ v. d. |
Nadmořská výška | 590 m n. m. |
Stát | Itálie |
Autonomní region | Sicílie |
Volné sdružení obcí | Caltanissetta |
Poloha obce Sutera v rámci Volného sdružení obcí Caltanissetta | |
Sutera | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 35,58 km² |
Počet obyvatel | 1 259 (31. 8. 2020) |
Hustota zalidnění | 35,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Giuseppe Grizzanti (od r. 2018) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0934 |
Označení vozidel | CL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sutera je italská obec ve Volném sdružení obcí Caltanissetta (dříve provincie Caltanissetta) v centrální části Sicílie. V obci Sutera bylo k 31. srpnu 2020 registrováno 1 259 obyvatel,[1] Historické městečko Sutera je od roku 2013 jedním z 308 členů (stav k prosinci roku 2020) asociace I Borghi più belli d'Italia (Nejkrásnější historická sídla v Itálii).[2]
Sutera leží v nadmořské výšce 590 metrů na úpatí strmého skalnatého vrchu San Paolino (820 m n. m.) v suché kopcovité krajině centrální Sicílie. Městečko je vzdálené od Caltanissetty zhruba 40 km a od Palerma asi 100 km. Historické centrum kolem hory San Paolino je tvořené třemi městskými čtvrtěmi - Rabato, Rabatello a Giardinello.
Západně od obce protéká od severu k jihu řeka Platani, která pramení v pohoří Sicani. Údolím řeky Platani vede silnice SS189 do Agrigenta a zároveň také železniční trať Termini Imerese (Palermo) – Agrigento. Železniční stanice Sutera na uvedené trati je od centra obce vzdálená po místních komunikacích zhruba 7,5 km.[3]
Podle archeologických nálezů byla lokalita osídlena původním sicanským obyvatelstvem již v 7. století př. n. l. V 6. století př. n. l. do oblasti kolem skalnatého vrcholu San Marco přišli řečtí kolonisté z Gely, kteří zde zavedli kult bohyně Artemidy „Ochránkyně“ (Artemis Sotéira), od čehož je odvozen jeden z možných výkladů původu názvu obce Sutera.[2] V byzantském období mezi 4. a 6. stoletím n. l. na území nynější obce Sutera působili basiliánští mniši řeckokatolické církve, jak mj. dokazují pozůstatky fresek, místně nazývaných figureddi, které se nacházejí v hypogeu na San Marcu.[2]
V roce 860 Suteru ovládli Arabové (pravděpodobně severoafričtí Berbeři), kteří zde založili svou čtvrť Rabato (z arabského Ràbad, tj. sídlo za hradbami). Od 11. století Sutera, stejně jako celá Sicílie, byla pod vládou Normanů. V průběhu dalších staletí Sutera střídavě buď patřila sicilské koruně, nebo byla lénem místních šlechticů. [2] V 15. a 16. století bývala Sutera významným střediskem Val di Mazara, jedné ze tří správních oblastí, na něž byl rozdělen ostrov Sicílie.
Ve dnech 20. a 24. září 1905 došlo k velkým sesuvům skalního masívu hory San Paolino na obydlenou oblast Sutery. Dvě desítky obyvatel byly zraněny a jeden člověk zemřel. Čtvrť Giardinello, která byla zcela zničena, musela být evakuována a její obyvatelé byli dočasně ubytováni ve městech Campofranco a Milocca. Podle tiskových zpráv z roku 1905 měla Sutera v uvedené době celkem asi 3 800 obyvatel. Za příčinu sesuvu bylo považováno zřícení důlních chodeb uvnitř masívu San Paolina, kde se od roku 1902 těžila síra.[4] Na katastrálním území Sutery v lokalitě Cimicia se nacházejí další zaniklé doly na síru (italsky solfara, sicilsky pirreira), které patřily benediktinům z Palerma – Tenuta, Zorra di Martino a Abate Figlia.
Ve starobylé čtvrti Rabato, která si zachovala charakter středověkého arabského sídla s úzkými uličkami a domy, navršenými nad sebou, jsou každoročně o Vánocích pořádána představení tzv. živého betléma (italsky presepe vivente). Obyvatelé Sutery kromě biblických scén během představení předvádějí i ukázky ze života obce a místních řemesel.
Americký režisér Michael Cimino natáčel v Suteře a jejím okolí scény ze svého filmu Sicilián (1987). Film byl natočen podle stejnojmenného románu Maria Puzza, popisujícího osudy sicilského bandity Salvatora Giuliana.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sutera na italské Wikipedii.