Svensona

Jak číst taxoboxSvensona
alternativní popis obrázku chybí
Svensona Swainsona formosa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusGalegeae
Rodsvensona (Swainsona)
Salisb., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svensona[1] (Swainsona) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny nebo polokeře se zpeřenými listy a nápadnými, různě zbarvenými květy. Vyskytují se v počtu více než 80 druhů v Austrálii, jeden druh roste i na Novém Zélandu. Některé druhy nápadně kvetou.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Svensony jsou vytrvalé byliny, řidčeji jednoletky či polokeře. Listy jsou lichozpeřené, složené nejčastěji z mnoha párů spíše drobnějších, kopinatých nebo podlouhlých, celokrajných, vstřícných lístků. Řidčeji jsou listy složeny z menšího páru lístků nebo dokonce jednolisté (Swainsona unifoliata). Palisty jsou ploché, bylinné nebo řidčeji štětinovité. Květy jsou nápadné a ozdobné, oboupohlavné, drobné až středně velké (do 2 cm), nejčastěji purpurové, červené nebo růžové, řidčeji bílé, žluté, modré či různobarevné, uspořádané ve vzpřímených, řídkých, úžlabních hroznech. Kalich je pětičetný, zakončený 5 víceméně stejnými laloky. Pavéza je nejčastěji okrouhlá nebo ledvinovitá a na vrcholu zaoblená nebo vykrojená. Křídla jsou asi stejně dlouhá jako člunek nebo je člunek mnohem delší. Tyčinek je 10. Semeník je přisedlý nebo stopkatý a obsahuje mnoho vajíček. Lusky jsou asi 10 až 65 mm dlouhé, pukavé, kulovité až podlouhlé, stopkaté, s vytrvalým kalichem. Obsahují 7 až mnoho semen. U některých druhů jsou lusky nafouklé. Semena jsou ledvinovitá, zploštělá, asi 4 mm dlouhá.[2][3][4]

  • Swainsona greyana
    Swainsona greyana
  • Swainsona behriana
    Swainsona behriana

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod svensona zahrnuje asi 84 druhů. Je rozšířen v Austrálii, jeden druh (Swainsona novae-zelandinae) na Novém Zélandu. Nejvíce druhů se vyskytuje v aridních, semiaridních až pouštních oblastech od tropů po teplý mírný pás. Některé druhy rostou i v keřové vegetaci, řídkých a pobřežních lesích a v horách v alpínském stupni.[5]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Svensona sličná (Swainsona formosa, syn. Clianthus formosus) je rostlina známá svými neobvykle tvarovanými červenými květy. Není uváděna ze žádné české botanické zahrady.[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. ↑ Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ KIRKBRIDE, J.H.J.R.; GUNN, C.R.; DALLWITZ, M.J. Interactive identification tu genus of legume (Fabaceae) fruits and seeds [online]. 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-01. 
  5. ↑ Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. 
  6. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]