Svratka | |
---|---|
Svratka na Starém Brně | |
Základní informace | |
Délka toku | 173,9 km |
Plocha povodí | 7112,79 km² |
Průměrný průtok | 27,24 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-15-01-001 |
Pramen | |
úbočí Křivého javoru a Žákovy hory 49°38′37,51″ s. š., 15°59′57,33″ v. d. 771,93 m n. m. | |
Ústí | |
Věstonická nádrž 48°54′16″ s. š., 16°36′44″ v. d. 162,94 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj - Tišnov, Brno) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem. Protéká postupně okresy Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina a Brno-venkov, Brno-město, opět Brno-venkov a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je dlouhá 173,9 km, plocha povodí činí 7112,79 km².[1] Na Vysočině mezi Cikhájí a Jimramovem tvoří řeka nebo její břehy části historické zemské hranice Čech a Moravy, i když na řadě míst se zde zemská hranice od říčního koryta drobně odchyluje.
O názvu Svratky je několik teorií. První vychází ze staročeského slova „svorti“ – vinout se; pak by Swortka znamenala „vinoucí se řeka“. Možný je i germánský původ „Swarta“ – černá či tmavá řeka. Z toho mohlo vzniknout české Svratka i německé Schwarza, Schwarzach či Schwarzawa. Dnes se považuje Švarcava za lidové pojmenování Svratky.[2]
Svratka pramení na úbočí Křivého javoru a Žákovy hory ve Žďárských vrších, druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky (někdy značen jako Břimovka). Teče pak zhruba jihojihovýchodním směrem, skrze Hornosvrateckou vrchovinu, kde je na ní vybudována soustava přehrad Vír I a Vír II. Nad Tišnovem přijímá Loučku a u Veverské Bítýšky přetíná Boskovickou brázdu. Následuje Brněnská přehrada a kotlina města Brna. Zde Svratka mění směr na jižní a u Přízřenic přijímá svůj největší levý přítok Svitavu. Pokračuje napřímeným korytem rovinou Dyjsko-svrateckého úvalu a v Židlochovicích se do ní vlévá Litava. Těsně před deltovým vyústěním do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji se Svratka stéká s Jihlavou, která je technicky vzato jejím největším přítokem, ale často se bere za rovnocenný přítok Dyje.[3]
přítok | strana | říční km |
délka (km) |
povodí (km²) |
průtok (m³/s) |
---|---|---|---|---|---|
Fryšávka | zprava | 125,5 | 22,0 | 66,8 | 0,68 |
Bystřice | zprava | 113,5 | 26,2 | 62,0 | 0,33 |
Hodonínka | zleva | 103,0 | 24,0 | 67,9 | 0,29 |
Nedvědička | zprava | 89,1 | 28,5 | 84,3 | 0,35 |
Loučka | zprava | 78,9 | 60,0 | 389,7 | 2,12 |
Besének | zleva | 72,6 | 17,7 | 51,0 | 0,43 |
Lubě | zleva | 73,7 | 24,2 | 65,0 | 0,17 |
Bílý potok | zprava | 67,0 | 33,9 | 113,7 | 0,29 |
Svitava | zleva | 40,7 | 98,4 | 1149,4 | 5,22 |
Bobrava | zprava | 36,8 | 35,2 | 187,2 | 0,43 |
Litava | zleva | 29,0 | 58,3 | 789,8 | 1,53 |
Jihlava | zprava | 0,0 | 184,5 | 3117,0 | 12,00 |
Průměrný průtok v ústí (spolu s Jihlavou) činí 27,24 m³/s.
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
---|---|---|---|---|
Borovnice | 141,20 | 127,95 km² | 1,53 m³/s | 90 m³/s |
Dalečín | 125,70 | 367,06 km² | 3,34 m³/s | 145 m³/s |
pod VD Vír II. | 109,60 | 486,86 km² | 3,92 m³/s | 105 m³/s |
Veverská Bítýška | 66,70 | 1480,55 km² | 7,96 m³/s | 280 m³/s |
Brno - Poříčí | 46,80 | 1637,20 km² | 7,68 m³/s | 281 m³/s |
Židlochovice | 28,40 | 3940,16 km² | 15,4 m³/s | 400 m³/s |
Tok Svratky je na třech místech uměle přehrazen:
Jedná se o řeku vodácky využitelnou. Vodácky využívaný je úsek řeky mezi vodní nádrží Vír II. a Doubravníkem, pod kterým pak řeka protéká pěkným údolím se skalami. Za vyššího stavu vody je možné řeku sjet už z Milov, kde je řeka rychle tekoucí a úzká. Mezi vodními nádržemi Vír I. a II. je vybudován krátký slalomový kanál, sjízdný pouze při chodu vodní elektrárny.
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
Básník a spisovatel Vítězslav Nezval napsal báseň „Na břehu řeky Svratky“, která vyšla v jedné z jeho posledních sbírek Chrpy a města.