Svízel trojrohý

Jak číst taxoboxSvízel trojrohý
alternativní popis obrázku chybí
Svízel trojrohý (Galium tricornutum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodsvízel (Galium)
Binomické jméno
Galium tricornutum
Dandy, 1957
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svízel trojrohý (Galium tricornutum) je teplomilná, jednoletá, poléhavá až vystoupavá bylina, druh rodu svízel. Rostlina byla ještě v polovině 20. století považována v České republice za nepříjemný plevel a v současnosti je zde ohrožená vyhynutím.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází pravděpodobně ze Středomoří a postupně se rozšířil do západní, střední a jižní Evropy. Východním směrem se postupně dostal do jihozápadního Ruska, do Malé, Přední a Střední Asie, na Arabský poloostrov, do Íránu, Iráku i do podhůří Tibetu. V oblasti Středozemního moře roste na Kypru i Krétě, na Madeiře, Kanárských ostrovech i v severní Africe. Mimo to byl zavlečen do Severní i Jižní Ameriky a také do Austrálie. Do všech těchto oblastí se rozšířil hlavně jako příměs osiva obilovin.

V České republice byl svízel trojrohý hojnou rostlinou, vyskytoval se v teplých nižších polohách jako plevel na polích, rostl na mezích, úhorech a na různých neobhospodařovaných místech. V současnosti se díky zlepšené péči o osivo i půdu a používání herbicidů stal vzácným. Vyskytuje se jen ojediněle a je považován za rostlinu mizející z české přírody.

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Snáší dobře sucho a roste převážně na půdách vápnitých, slínitých nebo jílovitých, vyrůstá i v půdách kamenitých. Jako plevel se vyskytoval nejvíce v obilninách a na vinicích, skromněji v okopaninách. Nyní se objevuje na rumištích, skládkách , kompostech, suchých nízkých trávnicích a podél cest. Svými osténky se přichytává o stébla obilí nebo lodyhy okolních rostlin a jeho poléhavé lodyhy se zvedají za světlem. V pícninách neroste, po prvním posečení se nezregeneruje a zahyne.

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Lodyha a květy

Jednoletá, drsně chlupatá bylina s 10 až 40 cm dlouhou lodyhou která je poléhavá nebo vystoupavá, čtyřhranná a na hranách má hodně nazpět zahnutých osténků. Lodyha je hustě porostlá šesti až osmičetnými přesleny čárkovitě obkopinatých listů a stejných palistů 10 až 40 mm dlouhých a 2,5 až 8 mm širokých. Listy jsou jednožilné, na koncích zahrocené a po okrajích a na spodní straně po střední žilce porostlé osténky.

Květy vytvářejí většinou tříkvětá vrcholičnatá květenstvích vyrůstající z paždí listů, střední květ je oboupohlavný, krajní bývají neplodné samčí. Květy rostou na až 10 mm dlouhých stopkách které se po odkvětu svěšují. Čtyřčetná kolovitá koruna s trojúhelníkovitými neb vejčitými, na konci zašpičatělými bílými lístky má v průměru 1,5 až 2,5 mm; kalich je zakrslý. Květy rozkvétající od května do počátku července bývají opylovány hmyzem nebo se mohou samoopylit. Plodem je dvounažka s dvěma zakulacenými, černými nebo hnědými merikarpy, velkými asi 3,3 mm a vážícími okolo 8,5 mg, které jsou bradavičnatě osténkaté.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh se rozmnožuje výhradně semeny (merikarpy). Jedna rostlina (přestože se z trojčetného květenství obvykle vytvoří jen jeden plod) jich vyprodukuje až 200. Z polí bývá většina semen sklízena s obilím a jen menší část vypadá na půdu. Část vytroušených semen vyklíčí ještě na podzim a zbytek časně z jara. Při špatném čištění osiva bývají sklizená semena znovu vysévána, mimo to jsou šířena zvířaty nebo lidmi, přichycují k srsti či k šatům.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Protože dnes bývá osivo řádně vyčištěno a neobsahuje semena plevelů, nemůže se svízel trojrohý přirozeně šířit. Navíc je citlivý na herbicidy kterých se používá k hubení jiných nežádoucích rostlin. Tento v minulosti místy hojný plevel je v celé Evropě na ústupu a místy již dokonce vymizel (Belgie, Lucembursko, Nizozemsko).

V České republice je svízel trojrohý v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání“ z roku 2012 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.[1][2][3][4][5][6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ELIÁŠ JUN., Pavol. BOTANY.cz: Svízel trojrohý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 19.02.2009 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Lipkavec trojrohy [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1985 [cit. 2015-02-02]. S. 55–56. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-02. (slovensky) 
  3. ↑ Databáze C1 rostlin: Svízel trojrohý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24. 
  4. ↑ Flora of China: Galium tricornutum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.02.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  6. ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Svízel trojrohý, s. 134–136. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]