Světlana Školinová

Světlana Školinová
Světlana Školinová na světovém šampionátu v Tegu
Světlana Školinová (MS 2011)
Osobní informace
Narození9. března 1986 (38 let)
Jarcevo, Rusko
StátRusko Rusko
Výška187 cm
Hmotnost66 kg
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2008, 2012
Účasti na MS2009, 2011, 2013
Účasti na ME2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
DQ Londýn 2012 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
DQ Moskva 2013 skok do výšky
Mistrovství světa juniorů v atletice
stříbro Grosseto 2004 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice do 17 let
stříbro Sherbrooke 2003 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
zlato Debrecín 2007 skok do výšky
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato Kaunas 2005 skok do výšky

Světlana Vladimirovna Školinová (rusky: Светлана Владимировна ШколинаSvětlana Vladimirovna Školina; * 9. března 1986, Jarcevo, Smolenská oblast) je ruská atletka, jejíž specializací je skok do výšky.

První úspěch zaznamenala v roce 2003 na mistrovství světa do 17 let v kanadském Sherbrooke, kde získala stříbrnou medaili společně s Němkou Annett Engelovou. O rok později vybojovala stříbro na mistrovství světa juniorů v Grossetu. Na letních olympijských hrách 2008 v Pekingu skončila ve finále na 14. místě. V roce 2009 se umístila na halovém ME v Turíně těsně pod stupni vítězů, čtvrtá. Bronz zde získala její krajanka Viktoria Kljuginová. Na světovém šampionátu v Berlíně obsadila šesté místo.

Dvakrát se zúčastnila ostravského mítinku Zlatá tretra, kde skončila v roce 2008 i 2009 na druhém místě. V roce 2010 skončila společně s Ivou Strakovou druhá na Hustopečském skákání. Ve stejném roce skončila těsně pod stupni vítězů, čtvrtá na halovém MS v katarském Dauhá i na ME v atletice v Barceloně. Dvakrát čtvrtá místa vybojovala také na světových letních univerziádách (İzmir 2005, Bangkok 2007).[1] V roce 2011 se stala vítězkou prestižního výškařského mítinku v Eberstadtu, kde výkonem 199 cm porazila i Blanku Vlašičovou, která skončila druhá.[2]

Jejím největším dosavadním úspěchem je zisk bronzové medaile na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně. Ve finále si vytvořila výkonem 203 cm nový osobní rekord, stejně jako Američanka Brigetta Barrettová, která tuto výšku zvládla napodruhé a získala stříbro.[3] Olympijskou vítězkou se stala další Ruska Anna Čičerovová, která překonala napodruhé 205 cm.

Jejími trenéry jsou olympijský vítěz ze Sydney Sergej Kljugin a bývalá sovětská výškařka Galina Filatovová (bronz a zlato z Univerziády).[4] V roce 2013 se stala celkovou vítězkou Diamantové ligy ve skoku do výšky.

Rok Závod Místo Umístění Výkon
2003 Mistrovství světa do 17 let 2003 Sherbrooke, Kanada 2. = 1,86 m
EOFM Paříž, Francie 2. 1,84 m
2004 MS juniorů 2004 Grosseto, Itálie 2. 1,91 m
2005 ME juniorů 2005 Kaunas, Litva 1. 1,91 m
Univerziáda İzmir, Turecko 4. 1,85 m
2007 Mistrovství Evropy do 23 let 2007 Debrecín, Maďarsko 1. 1,92 m
Univerziáda Bangkok, Thajsko 4. 1,90 m
2008 Evropský pohár v atletice Annecy, Francie 4. 1,93 m
Letní olympijské hry 2008 Peking, Čína 14. 1,93 m
2009 Halové ME 2009 Turín, Itálie 4. 1,96 m
Mistrovství Evropy družstev Leiria, Portugalsko 4. 1,98 m
Mistrovství světa v atletice 2009 Berlín, Německo 6. 1,96 m
Světové atletické finále 2006 Soluň, Řecko 6. 1,94 m
2010 Halové MS 2010 Dauhá, Katar 4. 1,96 m
Mistrovství Evropy družstev Bergen, Norsko 2. 1,98 m
Mistrovství Evropy v atletice 2010 Barcelona, Španělsko 4. 1,97 m
2011 Halové ME 2011 Paříž, Francie 4. 1,92 m
Mistrovství světa v atletice 2011 Tegu, Jižní Korea 5. 1,97 m

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrovou hranici zdolala celkově devětkrát (dvakrát v hale, sedmkrát pod širým nebem).[5]

  1. Kompletní atletické výsledky LU 2005. www.fisu.net [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-16. 
  2. (německy) Svetlana Shkolina schlägt Blanka Vlasic
  3. Women High Throw Athletics XXX Olympic Games London 2012
  4. (anglicky) Profil s výsledky na www.trackandfield.ru
  5. Profil na tilastopaja.org. www.tilastopaja.org [online]. [cit. 2012-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-25. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]