Světlá nad Sázavou (německy Swietla ob der Sasau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží čtrnáct kilometrů severozápadně od Havlíčkova Brodu na soutoku Sázavy a Sázavky. Město se skládá z 15 místních částí. V celém městě je registrováno 1 582 domů, z toho v samotné Světlé nad Sázavou 1020. Žije zde přibližně 6 500[1] obyvatel. Symbolem zdejší průmyslové výroby je sklo a kámen.
Starostou do roku 2020 byl Jan Tourek, po jeho odchodu do rady kraje Vysočina jej nahradil František Aubrecht.[4]
- 1207 První písemná zmínka o Světlé, která náležela vilémovskému klášteru.[5]
- 1343 Kostel světelský povýšen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na kostel farní.
- 1363 Dle spisů kláštera jmenován opat Ondřej patronem kostela.
- 1365 Světelský kostel náležel k německobrodskému děkanátu.
- 1381 Bratři Petr a Domoslav z Lipničky věnovali světelskému kostelu oltář svaté Kateřiny.
- 1385 Pan Albert ze Šternberka pánem na Světlé.
- 1392 Hrabě Štěpán ze Šternberka vystavěl tzv. šternberskou část zámku.
- 1417 Ves a panství připadlo opět vilémovskému klášteru.
- 1420 V okolí Světlé, Lipnice a Německého Brodu povstala sekta Orebitů.
- 1421 Následkem rozboření vilémovského kláštera spadla Světlá i panství do majetku krále.
- 1423 Husité táhli kolem Světlé nad Sázavou při výpravě na Moravu.
- 1429 Světlou i s panstvím převzal v držení Mikuláš I. Trčka z Lípy.
- 1435 Mikuláš I. Trčka z Lípy, majitel Světlé, koupil Lipnici a Německý Brod.
- 1436 Mikuláš I. Trčka z Lípy koupil Habry.
- 1453 Mikuláš I. Trčka z Lípy zemřel a zanechal tři syny: Buriana, Zdeňka a Mikoláše. Světlá i s panstvím se stala majetkem nejstaršího syna Buriana I. Trčky z Lípy.
- 1457 Burian I. Trčka z Lípy, pán na Světlé, jmenován nejvyšším zemským písařem království Českého.
- 1469 Burian Trčka z Lípy zemřel a odkázal Světlou i s panstvím svým synům Mikolášovi a Melchisedekovi Trčkovi z Lípy.
- 1497 Mikuláš II. Trčka z Lípy samostatným pánem na Světlé.
- 1506 Prostřední zvon darován světelskému kostelu Mikulášem II. Trčkou z Lípy.
- 1509 Mikuláš II. Trčka z Lípy zemřel, po něm následoval jeho syn Mikuláš III. Trčka z Lípy jako pán na Světlé.
- 1515 Mikuláš III. Trčka z Lípy zemřel a zanechal Světlou s ostatními panstvími synu svému Buriánu II. Trčkovi z Lípy.
- 1522 Burián II. Trčka z Lípy zemřel a byl pochován v kostele lipnickém. Po něm následoval v držení Světlé Jan I. Trčka z Lípy.
- 1525 Jan I. Trčka z Lípy se oženil s Kateřinou ze Šellenberku.
- 1540 Jan I. Trčka z Lípy zemřel a jeho nástupcem v držení Světlé stal se Burian III. Trčka z Lípy.
- 1562 Císař Ferdinand povýšil Světlou na městečko (nikoliv na město) a udělil jí povolení ke konání výročních a týdenních trhů.
- 1567 Postaveno tzv. trčkovské oddělení světelského zámku a zřízeno jako lovecký zámek. Burian udělil měšťanům právo pečetit červeným voskem a daroval jim pozemky s lesem u Lán, důchod z jarmarečného, z koňských trhů, z obecní váhy a z prodeje soli.
- 1569 Velký zvon byl darován světelskému kostelu od Buriana Trčky.
- 1577 Burian III. Trčka z Lípy koupil Novou Ves a připojil ji ke Světlé.
- 1578 Burian III. Trčka z Lípy založil ve Světlé špitál pro pět chudých měšťanů a současně zde založil školu.
- 1591 Burian III. Trčka z Lípy, pán na Světlé zemřel a odkázal majetek svůj svému synu Janu Rudolfovi, svobodnému pánu Trčkovi z Lípy.
- 1594 Jan Rudolf, svobodný pán z Trčků zemřel, po něm následuje jeho bratr Maximilián, svobodný pán z Trčků.
- 1604 Jan Rudolf II., svobodný pán z Trčků, císařský rada, komoří, zemský sudí a místodržící v Čechách převzal Světlou od svého otce Maximiliána z Trčků jako pán na Světlé, Lipnici, Ledči, Opočně, Smiřicích, Žlebech a České Kamenici. Týž daroval městu 58 jiter 1283 2/6 □ pozemků a potvrdil v celém obsahu privilegia města Světlé.
- 1610 Jan Rudolf II. z Trčků povýšen do stavu českých pánů.
- 1629 Jan Rudolf II. z Trčků, pán na Světlé, jmenován říšským hrabětem.
- 1631 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků jmenován českým hrabětem.
- 1633 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků zprostil Světlou roboty a daroval městu některá práva.
- 1634 Po smrti své manželky a po pádu svého syna Adama Erdmanna v Chebu odkázal Jan Rudolf Trčka kšaftem dne 2. července Světlou s Lipnicí, vesnice Čáslavské, Studenec, Větrný Jeníkov a Žleby, Petru Vokovi Švihovskému z Ryzmberku, Ladislavu Burianovi, hraběti z Valdštejna, a Matyáši Ferdinandovi, hraběti Berkovi z Dubé. Od statku světelského a ledečského odkázal Trčka důchody z Hamrů železných světelskému kostelu na hřbitově (kde jeho rodiče, bratři a jiní příbuzní odpočívali a on sám chtěl spočinout).
- 1635 Jan Rudolf Trčka po své smrti (29. září 1634) v roce 1635 byl obviněn pro rozličná veliká provinění spáchaná proti císaři a jeho statky připadly vládě (fisku).
- 1636 Panství světelské bylo od vlády odhadnuto na 253 452 zl. šejn. a přenecháno hraběti Ladislavu Burianovi z Valdštejna proti zapravení dluhu p. 60 000 zl., dědicům po knížeti Donu Aldobrandini, p. 100 000 zl., Adamovi, hraběti z Papenheimu, p. 20 000 zl., Brunovi, hraběti z Mansfeldu, úhrnem za 230 000 zl.
- 1639 Nájezdy Švédů, kteří se v kraji objevili poprvé na podzim a 16 Banérových oddílů přepadlo 13. listopadu Lipnici. Zničili městské opevnění, vydrancovali městečko, ale hrad nedobyli.
- 1645 Špitál světelský byl znovu vystavěn a nesl tento nápis: „Tento jest dům chudých, neodvracej tváře od nich. Léta páně po narození Krista Pána 1645.“
- 1648 Švédové opustili Lipnici a kraj teprve po uzavření vestfálského míru v roce 1648, přičemž veškerou nashromážděnou kořist odvezli s sebou.
- 1667 Podíly na Světlé a světelském panství připadly Marii Huscheine, roz. baronce Geran, Theodorovi Mültzerovi z Rosenthalu a baronu Vernierovi.
- 1672 Panství světelské i s městem Světlou koupil hrabě Jan Rudolf Rabatta, svobodný pán z Dornberku, pán na Světlé a Tisu, majitel pluku kyrysníků a generalvachtmistr.
- 1679 Jan Rudolf, hrabě Rabatta prodal Světlou s panstvím i se statkem Vrbicí Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montány.
- 1686 Světlou a panství koupil Jan Bartolemeus, svobodný pán z Vernierů, a jeho choť Marie Rosalie.
- 1704 Světlou s panstvím koupil hrabě Karel z Pöttingu, pán na Lipnici a Habrech.
- 1714 Největší povodeň na Sázavě.
- 1722 Město a panství Světlou koupil hrabě František Antonín Černín.
- 1737 Hrabětem Černínem byla vystavěna zadní část světelského zámku (strana východní).
- 1743 Hrabě František Antonín z Černínů, majitel města a panství Světlé, zemřel a v držení panství následovala jeho vdova, hraběnka Antonie z Černínů, rozená hraběnka z Kumburku, paní na Drhovli, Čížově a Sedlci.
- 1748 Město i panství Světlá přešla v majetek Filipa, hraběte Kolovrat-Krakovského, a jeho choti Barbory, hraběnky z Kolovratů.
- 1758 Farní kostel ve Světlé byl povýšen na děkanský chrám.
- 1760 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, syn zemřelého hraběte Filipa Kolovrata, převzal, poté co byl prohlášen za plnoletého, od své matky světelské panství a statek Vrbici.
- 1765 Varhany ve světelském kostele byly postaveny kutnohorským varhanářem J. Horákem za cenu pr. 400 zl.
- 1773 Hrabě Kolovrat odevzdal panské brusírny na granáty brusičům k svobodnému používání, a ponechal jim zároveň kapitál pr. 6000 zl. k provozování.
- 1774 Do Světlé byly zavedeny a zde sázeny první brambory.
- 1775 Jako všude, vypukly i zde nepokoje mezi sedláky kvůli robotní povinnosti.
- 1782 Bylo zavedeno dolování na stříbro u Dlužin a Nového Dvora hrabětem Kolovratem, pracovat začalo 11 horníků a důl byl nazván „Štolou Leopoldovou“.
- 1786 V tomto roku stávalo již 10 brusíren na sklo ve Světlé a Březince.
- 1791 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský nařídil dekretem ze dne 14. ledna, že jeho světelští úředníci a služebníci musí své syny kvůli naučení se německé řeči poslat do ciziny.
- 1795 Světelská radnice byla postavena.
- 1792 V lese u Rosinova byla zřízena obora pro černou zvěř.
- 1796 Ve Světlé byla založena takzvaná granátnická společnost.
- 1800 Dosavadní hřbitov u světelského kostela byl zrušen a nový byl založen za Světlou u Březinky. V tomto roku byla také ve Světlé udělena Markusi Seewaldovi první koncese ke zřízení úplného obchodu se smíšeným zbožím.
- 1805 Následkem srážky mezi bavorským vojskem a rakouskými kyrysníky u Habrů utrpělo velmi i obyvatelstvo ve zdejší krajině.
- 1809 Zřízena vojenská nemocnice ve zdejším zámku.
- 1810 Zemřel hrabě Kolovrat-Krakovský.
- 1813 Byla vystavěna silnice ze Světlé do Humpolce.
- 1817 Městečko Světlá a velkostatek světelský přešly vyrovnáním ze dne 5. srpna na Františka Josefa Zichy z Vaszoniköe.
- 1821 Walpurga, starohraběnka ze Salm-Reifferscheidtů, se stala výměnou svého panství Dioszegh v Uhrách za Světlou majitelkou panství i města Světlé.
- 1822 Jan, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, c.k. podplukovník, převzal panství Světlou za vklad 700 000 zl. v.m. dědictvím po matce.
- 1825 Kamenickým mistrem Schlesingerem byla postavena kašna na světelském náměstí.
- 1833 Silnice ze Světlé do Habrů byla stavěna panstvím společně s obcemi.
- 1834 Světelský špitál musel být téměř celý přestavěn.
- 1843 Ve zdejším zámku byly uvnitř provedeny značné opravy.
- 1847 František Josef ze Salm-Reifferscheidtu převzal po smrti svého otce Jana, starohraběte ze Salm-Reifferscheidtů, dne 19. května světelské panství.
- 1850 Dle nového rozdělení Čech na sedm krajů byla Světlá a území bývalého světelského panství přiděleno k Pardubickému kraji, pod okres Ledeč nad Sázavou.
- 1855 Světlá byla následkem rozdělení Čech na třináct krajů přidělená kraji Čáslavskému.
- 1860 Kostelní věž musela být kvůli zchátralosti své horní části podepřena trámovým lešením.
- 1864 Byla zrušena plavba dřeva po Sázavě do Prahy.
- 1866 Dne 8. července vtrhla do Světlé první divize pruské armády pod svob. Pánem z Kernsteinů, omezila se však a nepožadovala rekvizice menáže a krmiva pro koňstvo.
- 1867 Začala stavba severozápadní dráhy.
- 1869 Začala přestavba světelského zámku.
- 1870 J. O. starohrabě František Salm-Reifferscheidt rozšířil své statky u Světlé přikoupením Habrů.
- 1879 Na světelském kostele a děkanství byl provedeny značné opravy.
- 1881 Světelský špitál byl kvůli zchátralosti celé stavby rozbořen a podle stavebního plánu architekta Linsbaura stavitelem J. Zemanem nákladem 7960 zl. 97 kr. znovu vystavěn.
- 1887 František, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, 26. prosince 1887 umřel a panství zdědila jeho sestra Johanna, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. Thun-Hohensteinovi.
- 1892 Panství zdědil hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein/Salm-Reifferscheidt, syn hraběnky Johanny Thun-Hohensteinové.
- 1913 Zámek i panství převzala Pozemková banka.
- 1914 Zámek koupil továrník Richard Moravetz.
- 1937 Usnesením vlády Československé republiky udělen status města.
- Druhá světová válka – Umístěna kasárna německé armády.
- 1945 Zámek převzal československý stát a sloužil zprvu jako kasárna armády, později jako učňovské středisko mládeže.
- 1950 Zámek pronajat Státní pojišťovně, v části zřízeny byty.
- 1952 V zámku zřízeno středisko pracujícího dorostu (ve vernierovské části).
- 1960 Zámek převzalo ZOU (zemědělské odborné učiliště), jako nástupce učňovské školy. Státní pojišťovna budovu opustila. Brzy poté došlo k rozsáhlým vnitřním rekonstrukcím a od té doby sloužil potřebám školství, část budovy je muzeem Světelska (stav v roce 2011).
- 1980 Pod Světlou jako místní část patří Benetice.[6]
- 2013 Město prodalo zámek rodině Dégermée.
- 2022 Zámek odkoupil hoteliér a vinař Jiří Marian.
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
3 881
|
3 959
|
3 994
|
4 330
|
4 674
|
4 505
|
4 379
|
3 758
|
4 468
|
4 363
|
6 116
|
7 147
|
7 188
|
7 091
|
7 137
|
Počet domů
|
458
|
493
|
506
|
554
|
587
|
627
|
764
|
911
|
946
|
976
|
1 039
|
1 281
|
1 365
|
1 466
|
1 553
|
|
Počet obyvatel v místních částech |
Počet obyvatel celkem |
Průměrný věk |
Nejstarší |
Narození |
Úmrtí |
Uzavřených sňatků
|
|
Benetice |
Dolní Březinka |
Dolní Dlužiny |
Horní Březinka |
Horní Dlužiny |
Josefodol |
Kochánov |
Leštinka |
Lipnička |
Mrzkovice |
Opatovice |
Radostovice |
Světlá nad Sázavou |
Závidkovice |
Žebrákov |
muž |
žena
|
2020[9]
|
celkem |
19 |
211 |
15 |
82 |
35 |
123 |
54 |
43 |
111 |
153 |
49 |
58 |
5 222 |
100 |
28 |
6303 |
45,48 |
94 |
97 |
31 |
85 |
32
|
muži |
11 |
101 |
6 |
44 |
19 |
64 |
22 |
23 |
53 |
75 |
24 |
27 |
2551 |
50 |
15 |
3085 |
44,08 |
31 |
43
|
ženy |
8 |
110 |
9 |
38 |
16 |
59 |
32 |
20 |
58 |
78 |
25 |
31 |
2671 |
50 |
13 |
3218 |
46,80 |
18 |
42
|
2021[10]
|
celkem |
18 |
213 |
15 |
78 |
35 |
129 |
57 |
40 |
110 |
161 |
46 |
58 |
5189 |
106 |
27 |
6282 |
45,70 |
95 |
97 |
45 |
86 |
27
|
muži |
9 |
103 |
7 |
41 |
19 |
66 |
26 |
22 |
53 |
79 |
21 |
27 |
2530 |
54 |
15 |
3072 |
44,43 |
23 |
36
|
ženy |
9 |
110 |
8 |
37 |
16 |
63 |
31 |
18 |
57 |
82 |
25 |
31 |
2659 |
52 |
12 |
3218 |
46,92 |
22 |
50
|
2023[11]
|
celkem |
17 |
208 |
15 |
75 |
37 |
119 |
66 |
37 |
109 |
152 |
47 |
62 |
5 134 |
101 |
23 |
6 202 |
46,49 |
97 |
98 |
34 |
68 |
20
|
muži |
8 |
98 |
7 |
40 |
21 |
62 |
29 |
21 |
52 |
75 |
20 |
28 |
2 495 |
52 |
13 |
3 021 |
45,43 |
13 |
36
|
ženy |
9 |
110 |
8 |
35 |
16 |
57 |
37 |
16 |
57 |
77 |
27 |
34 |
2 639 |
49 |
10 |
3 181 |
47,49 |
21 |
32
|
Od 1. ledna 1989 do 31. prosince 1997 k městu patřila i Nová Ves u Světlé.[12]
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně České národní rady dne 27. června 1991.[13]
Město zřizuje jednu mateřskou a dvě základní školy (Lánecká, Komenského), dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu.[14] Nachází se zde střední škola Akademie – Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou, kde lze studovat pět maturitních oborů (gymnázium, sociální činnost, uměleckořemeslné zpracování kovů, dřeva, kamene a keramiky a skla) a devět učebních oborů (ošetřovatel, strojník, aranžér, zlatník a klenotník, umělecký kovář a zámečník, umělecký truhlář a řezbář, umělecký keramik, kameník a sklář – výrobce a zušlechťovatel skla). Součástí instituce je i vyšší odborná škola, kde lze studovat dva obory (řízení výroby zpracování kamene a řízení sklářské a keramické výroby).[15]
Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou Kytice se skládá z knihovny, kina, Galerie Na Půdě a turistického informačního centra.[16] Ve městě se nachází domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou.[14]
Městská společnost Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou spravuje čtyři sportovní zařízení – Sportovní centrum Pěšinky, fotbalový areál, tenisovou halu a sportovní halu na míčové sporty.[17]
V severozápadní části města je jediná česká věznice zajišťující výkon trestu matek s dětmi do tří let.[18]
- Alois Jelen (1801–1857), hudební skladatel, archivář
- Bohuslav Kratochvíl (1901–1972), pedagog, politik a diplomat
- Karel Hradecký (1904–1943), český lékař popravený nacisty
- Oskar Moravec (1917–2007), kanadský hudební skladatel českého původu
- Petr Koubský (* 1961), český publicista, analytik informačních a komunikačních médií a pedagog
- Zdeněk Hynek Bárta (1897-1987), český sportovec (olympionik), podnikatel
- Augustin Žák (1960), český hokejista
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Politická škatulata na Vysočině. Tři radní předají svá starostovská křesla. Třebíčský deník. 2020-12-01. Dostupné online [cit. 2021-03-04].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 35.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou. Světelský zpravodaj. Únor 2021, s. 5. Dostupné online.
- ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2022. Světelský zpravodaj. Únor 2022, s. 7. Dostupné online.
- ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2024. Světelský zpravodaj. Únor 2024, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 375.
- ↑ Udělené symboly – Světlá nad Sázavou [online]. 1991-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam organizací zřízených městem [online]. Světlá nad Sázavou, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Akademie [online]. Akademie, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Základní informace [online]. Kytice, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-27.
- ↑ Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou [online]. Pěšinky, 2015-01-01 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňská služba ČR. Základní informace | Věznice Světlá nad Sázavou [online]. 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-21.
- ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- SEIDLER, Karl. Kronika města Světlé od roku 1207-1886 : s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591. Překlad Antonín Vlad. Eichler. Světlá: K. Seidler, 1887. 165 s. Dostupné online.