Syrská rada revolučního velení

Syrská rada revolučního velení
مجلس قيادة الثورة السورية
(Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya)
Účast na syrské občanské válce
Logo SRRV
Logo SRRV
Oblasti v Sýrii pod kontrolou opozice v roce 2016:      Syrská armáda      Syrská opozice      SDF      Islámský stát
Oblasti v Sýrii pod kontrolou opozice v roce 2016:
     Syrská armáda
     Syrská opozice
     SDF
Základní info
AktivníSrpen 2015–současnost
Operační
území
SýrieSýrie Sýrie
  • Hlavně severozápadní a jižní Sýrie (téměř celý guvernorát Idlib)
VelitelQais Abdullah Sheikh
(Prezident SRRV)
Gen. Hajj Ali
(Vojenský vůdce)
Mohammed Alloush
(politický vůdce)
SpojenciTurecko
Saúdská Arábie
Katar
USA
OponentiIslámský stát
Fronta an-Nusrá
SDF
SýrieSýrie Sýrie

Írán

  • Jednotky Quds
  • Pozemní jednotky
  • Irácké šíitské milice
    • Kata´ib Hizballáh
    • Harakat Hizballáh al-Nujaba
    • Liwa Abu al-Fadhal al-Abbas
    • Liwa Fatemiyoun
    • Brigády Al-Badr

Libanon

Ruská federace

Syrská rada revolučního velení (Arabsky: مجلس قيادة الثورة السورية‎, Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya) je aliance 72 frakcí účastnících se v Syrské občanské válce, která byla sestavena 3. srpna 2014.

Rada je zaměřena na zvýšení koordinace mezi jednotlivými skupinami s tím, že by byla rozdělena na regionální fronty tak, jednotlivé regionální rady byly tvořeny zástupci odlišných skupin (podobně, jak byla uspořádána SSA). Dohoda byla schválena jak zástupci sekulárních skupin, tak islamisty. I přesto byly některé skupiny vyloučeny, jako například Fronta an-Nusrá a někteří její spojenci. Z počátku byla vyloučeno i seskupení Ahrar ash-Sham, které se ale i přesto k alianci později přidalo (4. října 2014). První oficiální setkání proběhlo 29. listopadu v tureckém městě Gaziantep. Syrští Kurdové členy nejsou.

Vnitřní rozpory

[editovat | editovat zdroj]

Od samého počátku aliance existovalo určité napětí mezi umírněnými povstalci a islamisty. 28. listopadu, kdy zrovna probíhala první schůze SRRV v Turecku zaútočila Fronta an-Nusrá na základny Brigád Ansar v guvernorátu Idlib a Fronty Haqq v guvernorátu Hama. Přestože byla Fronta an-Nusrá vyloučena, spousta jejich spojenců nejen, že do aliance vstoupila, ale získala i některá vedoucí postavení. Blízké vztahy mezi Nusrou a jinými islamistickými skupinami se potvrdily, když dvě vzdávající se uskupení, obě podporované USA byly donuceny odevzdat svoje zbraně skupině Ahrar ash-Sham, jako součást jejich kapitulace Frontě an-Nusrá.

Okamžitě poté následovalo první oficiální setkání SRRV. Plukovník Muhammad Hallak vyjádřil svoji nedůvěru e říjnu podepsanou dohodu, na které nová aliance stojí, tvrdíc, že dohoda zaručovala po svržení Asada islamistickou vládu. Cit. "Dohoda sama o sobě nezaručuje svobodné volby a většina skupin náležících nyní k SRRV neuznává původní demokratické hodnoty revoluce".

Začátkem prosince roku 2014 Hnutí Hazzm ukončilo svoje členství v SRRV jako výsledek neustálých střetů mezi umírněnými a islamistickými povstalci. Ve stejnou dobu jižní odnož skupiny Fronta revolucionářů (Jabhat Thowar Suriyya) prohlásila, že nejsou v žádném spojení s SRRV. Později byla hnutí Hazzm a Fronta revolucionářů v guvernorátu Idlib poražena Frontou an-Nusrá.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syrian Revolutionary Command Council na anglické Wikipedii.