Sztum

Sztum
Sztum – znak
znak
Sztum – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice53°55′14″ s. š., 19°1′50″ v. d.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíPomořské
OkresSztum
Sztum
Sztum
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,59 km²
Počet obyvatel9 475 (2023)
Hustota zalidnění2 064,3 obyv./km²
Správa
Vznik1416
ZakladatelMichael Küchmeister von Sternberg
Oficiální websztum.pl
PSČ82-400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sztum (něm. Stuhm) je město v severním Polsku, v Pomořském vojvodství, sídlo okresu a centrum gminy Sztum. Historické jádro města zaujímá šíji mezi dvěma středně velkými jezery, Barlewickim a Zajezierskim, na silnici první třídy číslo 55, mezi Malborkem a Kwidzynem.

V samotném městě žilo v roce 2023 9175 obyvatel[1], v celé gmině, která má, spolu s městem, 33 obcí, pak o něco více než 17300.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Farní kostel sv. Anny

Sztum leží na území bývalé Země Aliem, která byla součástí pruské Pomezánie. Po porážce baltských Prusů vybudovali křižáci[2] v letech 1326-1335 na místě pruského hradu hrad vlastní. Městská práva obdržel Sztum v roce 1416 od křižáckého velmistra Michaela Küchmeistera von Sternberg. Potvrzena byla roku 1553 polským králem Zikmundem II. Augustem. Město bylo obehnáno hradbami a mělo dvě brány v ose sever-jih, kudy vedla cesta z Malborku do Kwidzynu.

V roce 1466, po konečné porážce křižáků a uzavření druhého Toruňského míru, bylo město včleněno do zemí Koruny polské. Ve zdejším kostele se scházel zemský sejm (parlament) a na radnici probíhaly šlechtické soudy. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a vařením piva.

Během polsko-švédské války 1626-1629 byl Sztum obsazen Švédy. Po prohrané rozhodující bitvě této války, u obce Trzciano (vyslov Tščano) se na zdejším hradě ukryl švédský král Gustav II Adolf. Mezi lety 1629 a 1635 byl Sztum pod správou braniborského kurfiřta Jiřího Viléma. V roce 1632 shořela většina domů a v letech 1655-1660, během tzv. švédské potopy, bylo město znovu okupováno.

Část náměstí za bývalým kostelem.

Po druhém dělení Polska, v roce 1793, se stal Sztum součástí Pruského království, a od roku 1870 byl součástí Německého císařství. Hospodářský rozvoj nastal na přelomu 19./20. století, po zprovoznění železnice z Malborku do Toruně.

Při plebiscitu v roce 1920 se 60% obyvatel města přihlásilo k německé národnosti, ale okolí bylo většinově polské. Sztum se tak stal neoficiálním centrem polské menšiny v meziválečném německém Povislí. 26.1.1945 dobyla město Rudá armáda a 6.5.1945 bylo připojeno zpět k Polsku.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Bývalý křižácký hrad od severovýchodu.
  • Částečně zachovaný křižácký hrad s torzem osmiboké věže[3].
  • Farní kostel sv. Anny - dominanta starého města; postaven po třináctileté válce s křižáky (1454-1466) současnou podobu získal v letech 1900-1901
  • Bývalý evangelický hřbitov ze 17. stol. na svahu k jezeru Barlewickimu
  • Původně evangelický, neoklasicistní kostel z let 1816-1818 na náměstí, nyní muzeum
  • Restaurovaná část městských hradeb s příkopem
  • Vodárenská věž z roku 1911 u křižovatky ulic Kochanowskiego, Nowowiejskiego a Słowackiego
  • Hřbitov s hřbitovní kaplí z přelomu XVII/XVIII. stol. v ulici Kochanowskiego
  • Věznice z počátku 20. stol.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sztum na polské Wikipedii.

  1. ↑ https://demografia.stat.gov.pl/bazademografia/Tables.aspx
  2. ↑ TRYBULSKI, Kazimierz. Krzyżacy: Zakon Szpitala Najświętszej Marii Panny Domu Niemieckiego w Jerozolimie. Gdynia: Wydawnictwo Region 48 s. ISBN 978-83-7591-349-1. 
  3. ↑ Sztum - Zamek w Sztumie - OPIS - (Polskie zamki ). www.zamki.pl [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Sztum na Wikimedia Commons