Sándor Mátrai | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1932 Nagyszénás |
Úmrtí | 29. května 2002 (ve věku 69 let) Budapešť |
Místo pohřbení | Óbudský hřbitov |
Povolání | fotbalista |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sándor Mátrai (rodným jménem Sándor Magna; 20. listopadu 1932 Nagyszénás – 29. května 2002 Budapešť) byl maďarský fotbalista, jenž nastupoval především na postu obránce. S maďarskou reprezentací získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy v roce 1964.[1] Krom toho se zúčastnil tří světových šampionátů, v letech 1958, 1962 a 1966. Na mistrovství světa odehrál celkem 12 utkání. Za národní tým nastupoval v letech 1956–1967 a odehrál za něj 81 utkání.[2] Téměř celou klubovou kariéru (1953–1967) strávil ve Ferencvárosu Budapešť. Stal se s ním třikrát mistrem Maďarska (1962/63, 1964, 1967), jednou vyhrál maďarský pohár (1958) a v sezóně 1964/65 s ním dosáhl největšího mezinárodního úspěchu, když vyhrál Veletržní pohár (předchůdce Evropské ligy). Ve Veletržním poháru sehrál 31 utkání, v Poháru mistrů 7 utkání.[3] V maďarské lize nastoupil v dresu Ferencvárose k 356 utkáním, v nichž vstřelil 32 branek, celkem za zelenobílé odehrál 554 zápasů. V roce 1965 byl vyhlášen maďarským fotbalistou roku.[4]
Začínal jako atlet - běžec na krátkých tratí. Zúčastnil se i olympijských her v roce 1952 jako náhradník do maďarské štafety na 4x100 metrů. Až rok poté přešel k fotbalu. Nejprve díky své rychlosti hrál v útoku, ale brzy byl přesunut do obrany, kde díky své rychlosti vyvinul zcela nový styl založený na tom, že nedělal skluzy zezadu, ale útočníka v souboji předběhl. Díky tomu minimálně fauloval. V podobě, jak tuto techniku předváděl on, už ji není v moderním fotbale, kde jsou všichni hráči rychlostně vybaveni, možno spatřit.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mátrai Sándor na maďarské Wikipedii.