Sítina rozkladitá | |
---|---|
Květenství sítiny rozkladité | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | sítinovité (Juncaceae) |
Rod | sítina (Juncus) |
Binomické jméno | |
Juncus effusus L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sítina rozkladitá (Juncus effusus) je vytrvalá, sytě zelená bylina z čeledi sítinovitých.
Vyrůstá v hustých trsech do výšky 30–120 cm. Lodyha je přímá, válcovitá a bezlistá, s nepřerušovanou pěnovitou dření („duší“) a s tmavě červenými pochvami na spodu, listy se podobají lodyhám.
Květenství je poměrně bohaté a s dlouhým listenem, který je daleko přesahuje ve směru osy, takže květenství je zdánlivě postranní. Okvětní lístky jsou temně žluté až hnědé, kopinaté a 2–2,5 mm dlouhé s mázdřitým lemem, čnělka je krátká a tyčinky obvykle tři. Tobolka je obráceně vejčitá, lesklá, semena oválná s krátkými přívěsky. Kvete od června do září.
Kromě semen se zdatně rozmnožuje i vegetativně.
Roste poměrně hojně na vlhkých loukách, v bažinách nebo na březích a mělčinách rybníků i tekoucích vod, ale také ve vlhkých lesích na jílovitých půdách, od nížin až do podhůří. Její výskyt dále od vody signalizuje stagnující hladinu spodní vody.[2]
Sítina rozkladitá je kosmopolitní druh, rozšířený v Evropě, ve velké části Severní a Jižní Ameriky, velký areál má i v Africe, v jihovýchodní Asii, v Austrálii a na Novém Zélandu.[3]
Sítinu lze využít jako rostlinu do kořenové čističky odpadních vod.[4] Její ozdobné kultivary se pěstují jako okrasné solitéry např. u zahradních jezírek.