Tísek | |
---|---|
Plastika na návsi a mateřská škola | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bílovec |
Obec s rozšířenou působností | Bílovec (správní obvod) |
Okres | Nový Jičín |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko, ale část katastru byla součástí Moravských enkláv ve Slezsku |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°47′34″ s. š., 18°0′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 985 (2024)[1] |
Rozloha | 8,21 km²[2] |
Katastrální území | Tísek |
Nadmořská výška | 422 m n. m. |
PSČ | 743 01 |
Počet domů | 257 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Tísek 62 743 01 Bílovec 1 tisek@iol.cz |
Starosta | Miroslav Vašica |
Oficiální web: www | |
Tísek | |
Další údaje | |
Kód obce | 599964 |
Kód části obce | 167134 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tísek je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími moravskými enklávami ve Slezsku. Leží asi čtyři kilometry severně od Bílovce. Žije zde 985[1] obyvatel.
Obec se skládá ze dvou ZSJ Tísek a Karlovice, které jsou od sebe oddělené silnicí z Výškovic. Zástavba obou částí je již téměř úplně propojená, takže se jedná prakticky o jednotný urbanistický celek. K moravským enklávám ve Slezsku náležely Karlovice, původně patřící do katastru sousední obce Slatina. Katastrální hranice zde původně vedla středem výše zmíněné silnice, z niž odbočila k jihovýchodu, procházejíce chvíli po chodníku, jenž se nachází západně od čísla popisného 65.
První písemná zmínka o Tísku pochází z roku 1377. Tehdy patřilo půl vsi Václavu z Kravař, druhá půlka s největší pravděpodobností jako dědičný statek Slatině.
Pak se majitelé střídali ať už dědictvím, nebo prodejem, až nakonec bylo panství Bílovec někdy kolem roku 1650, ke kterému patřil i Tísek, přiznáno Bohunce Pražmové a jejímu manželovi Václavu Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Vlastnictvím Sedlnických zůstalo toto panství téměř 300 let až do roku 1945.
Počátkem 19. století došlo k odtržení obce Tísku od bíloveckého velkostatku zřízením samostatného statku Výškovice, který trval až do roku 1906. Prvý podrobnější úřední popis o vsi Tísku pochází z roku 1842. Žilo tu celkem 89 rodin, z toho 64 zemědělských, 2 řemeslnické a zemědělské, 2 řemeslnické a 21 nádenických u rolníků.
Jen čtyři domy byly z kamene a kryté šindelem, ostatní byly ze dřeva a s doškovými střechami. Obyvatelstvo bylo české. Od roku 1850 patřil Tísek k politickému okresu Opava. V roce 1896 byl Tísek přidělen k nově zřízenému hejtmanství v Bílovci a zůstal v rámci tohoto politického okresu do roku 1960, kdy připadl do okresu Nový Jičín.
V 19. a hlavně ve 20. století dochází v obci k poměrně rychlému růstu počtu domů a obyvatel ve srovnání se 17. a 18. stoletím, kdy tento vývoj byl značně pomalý. Jestliže v roce 1806 bylo v obci celkem 25 usedlostí po více než 150 letech v roce 1787 tu bylo jen 47 domů. Do roku 1900 měla obec 82 domů a 520 obyvatel, roku 1930 již 129 domů a 641 obyvatel a v roce 1970 s osadou Karlovice 200 domů a 772 obyvatel. V roce 2002 měla obec 234 rodinných domků, 3 bytové domy, 5 chat a 884 obyvatel. Toto rozšiřování zástavby bylo též důvodem k rozšíření katastru obce na úkor sousedního k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, k němuž došlo roku 1924[4][5][6].
Vlastní školu si obec vydobyla v roce 1862. V letech 1868–1869 byla pro ni vystavěna budova, která byla v roce 1902 rozšířena na dvoutřídní a přestavěna. Další rekonstrukce byla v roce 1929 a 1945.
Do života obce a obyvatel zasáhla negativně první světová válka 1914–1918. Z Tísku bylo zasláno na bojiště této války několik desítek mužů, z nichž se už 12 nevrátilo.
Dalším takovým zásahem byla v letech 1938–1945 druhá světová válka. Pro obec to bylo násilné přerušení jejího vývoje a 7 let fašistického útlaku a nesvobody. Osvobození obce 29. dubna 1945 bylo vykoupeno životy 63 sovětských vojáků, 5 životy místních občanů a jeden se navrátil z koncentračního tábora. Zničeny byly 2 domy, 6 stodol, silně byly poškozeny: škola, kostel a obecní úřad. Vážné škody byly na 50 domech.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 481 | 493 | 568 | 612 | 695 | 651 | 733 | 658 | 758 | 771 | 823 | 868 | 882 | 925 | 962 |
Počet domů | 67 | 88 | 82 | 97 | 116 | 121 | 149 | 169 | 177 | 177 | 183 | 219 | 230 | 240 | 257 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[9]