Taiz
| Taiz (arabsky تَعِزّ) | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 13°34′44″ s. š., 44°1′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1400 m n. m. |
| Stát |  Jemen |
| guvernorát | Taiz |
  Taiz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 612 222 (2014) |
| Náboženské složení | islám |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taiz (též Ta'izz, arabsky تَعِزّ) je město v jihozápadním Jemenu. Leží v Jemenské vysočině, poblíž přístavu Mocha u Rudého moře. K roku 2014 mělo město přes 2,6 milionu obyvatel.
Kvůli probíhajícímu taizskému tažení v rámci jemenské občanské války je Taiz bojištěm. Ačkoli bylo město dříve známo jako „kulturní centrum Jemenu“, začalo se mu přezdívat „město odstřelovačů“.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Středověk
[editovat | editovat zdroj]
Turanshah, starší bratr Saladina, roku 1173 dobyl Jemen a stal se vládcem Taizu. Na vrchu nad starým centrem města nechal postavit citadelu; v roce 1175 udělal z Taizu hlavní město a připojil ho k ostatním oblastem ovládaným dynastií Ajjúbovců.
Roku 1229 Ajjúbovci Jemen opustili, nahradili je Rasúlovci. V pořadí druhý král z této dynastie udělal z Taizu druhé hlavní město po Zabidu.[2] Roku 1332 navštívil Taiz Abú Abdallah ibn Battúta, významný arabský cestovatel, učenec a kartograf. Označil ho za „jedno z největších a nejhezčích měst Jemenu“.[3]
V roce 1500 se hlavním městem Jemenu stalo definitivně San'a. Od roku 1516 byl Taiz pod nadvládou Osmanské říše.
20. století
[editovat | editovat zdroj]Těsně před koncem první světové války vzniklo Jemenské království, které vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši, Osmané tak Taiz ztratili.
Do roku 1948 byl celý Taiz obehnaný historickými hradbami; až panovník Ahmad bin Yahya z něj udělal druhé hlavní město, což umožnilo jeho expanzi.[4] V roce 1962 přesídlila státní správa zpět do San'a.
Jemenské povstání a válka
[editovat | editovat zdroj]V důsledku jemenských protestů probíhal v Taizu vojenský konflikt, který vyústil v obsazení města protivládními jednotkami a vyhnáním prezidenta Abdalláha Sáliha.
V březnu roku 2015, za probíhající občanské války, obsadili Taiz přívrženci exprezidenta Sáliha a jednotky Hútíů; stalo se tak v návaznosti na úspěšné obsazení hlavního města San'a z února téhož roku.[5] Město se stalo dějištěm konfliktu mezi Hútíi a přívrženci Abd Rabú Mansúra Hádího. Taiz byl v podstatě obléhán, OSN varovala před extrémním hladomorem, pokud budou boje pokračovat.[6] V srpnu 2015 informoval premiér Muhammad Muqbil Al-Himyari o hútíiských útocích na civilní obyvatelstvo; veřejně vystoupil na televizní stanici Suhail TV, kde žádal o pomoc.[7]
Konflikt z roku 2015 přerostl ve vojenské tažení s cílem obsadit toto strategicky významné město. Navzdory příměřím a výměnám zajatců konflikt pokračuje; město bylo označeno za „nestálou frontu“. Frontová linie vede ze západu a rozděluje Taiz na dvě poloviny. Komunikace jsou zablokované; původně pětiminutové cesty vedoucí přes frontu trvají až pět hodin.[1]
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Taiz leží v oblasti horkého, semiaridní klimatu. Nejvyšší denní teplota dosahuje v srpnu až 32,5 °C. Ročně v městě naprší přibližně 600 milimetrů srážek, na hoře Jabal Sabir na jihu města je srážek více.
| Taiz – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 24,3 | 26,4 | 27,9 | 28,3 | 29,0 | 31,3 | 32,5 | 31,7 | 31,3 | 31,1 | 27,6 | 26,1 | 29,0 |
| Průměrná teplota [°C] | 17,7 | 19,9 | 22,1 | 23,6 | 24,3 | 25,6 | 26,4 | 25,4 | 24,6 | 24,0 | 21,7 | 20,0 | 22,9 |
| Nejnižší teplota [°C] | 11,1 | 13,3 | 16,3 | 18,8 | 19,5 | 19,9 | 20,2 | 19,1 | 17,8 | 16,9 | 15,7 | 13,9 | 16,9 |
| Průměrné srážky [mm] | 9 | 12 | 37 | 68 | 89 | 73 | 60 | 89 | 110 | 91 | 17 | 5 | 660 |
| Zdroj 1: Hydrological Sciences[8] Zdroj 2: Journal of Environmental Protection[9] | |||||||||||||
Památky
[editovat | editovat zdroj]
Město má mnoho starých čtvrtí; stavby jsou většinou z cihel – staré domy z hnědých, mešity většinou z bílých. Nejznámější jsou mešity Ashrafiya, Muctabiya a Mudhaffar. Důležitou památkou jsou citadela a palác, tyčící se 450 m nad městem na výčnělku hory.[10] Výhled na Taiz se nabízí rovněž z jedné z nejznámějších hor Jemenu – téměř 3 000 m vysoké Jabal Sabir, ležící na jihu města.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Hornaté město Taiz bylo v minulosti známé jako producent kávy; na počátku 20. století byla káva z Taizu považována za jednu z nejlepších v regionu.[11] Káva zůstává důležitým artiklem dodnes, ale v okolí města se kromě ní pěstuje mnoho dalších plodin (mango, citrusové plody, banány, cibule či kata). Taiz je rovněž proslulý. výrobou sýra. Sýr se vyrábí zejména na venkově, známé jsou oblasti Araf, Awshaqh, Akhuz, Bargah, Barah, Jumah, Mukyas, Suayra, Kamb a Hajda, ze kterých se sýr dováží na trhy al-Bab al-Kabeer a Bab Musa.[12]
K důležitým průmyslovým odvětvím města patří tkaní bavlny, koželužství a výroba šperků.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Taiz je se zbytkem země propojen zejména silničně. Ve městě se rovněž nachází mezinárodní letiště.[13]
K roku 2020 ovládá všechny přístupové cesty do města kromě jediné povstalecká skupina Hútíů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taiz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c DOUCET, Lyse. In the rubble of Taiz, all roads to a normal life are blocked. The Guardian. 2020-03-15. Dostupné online [cit. 2020-11-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ MACKINTOSH-SMITH, Tim. Yemen: The Unknown Arabia. [s.l.]: The Overlook Press, 2014-06-03. Dostupné online. ISBN 9781468309980. S. 305. (anglicky)
- ↑ First Encyclopaedia of Islam: 1913-1936. [s.l.]: Brill Publishers, 1993. Dostupné online. ISBN 9-0040-9796-1. S. 626. (anglicky)
- ↑ GIBB, Hamilton Alexander Rosskeen. The Encyclopaedia of Islam: TAHRIR-TARDJAMA. [s.l.]: Brill, 1998. Dostupné online. S. 118. (anglicky)
- ↑ Rebels Seize Key Parts of Yemen's Third-Largest City, Taiz. The New York Times. 2015-03-22. Dostupné online [cit. 2020-11-07]. (anglicky)
- ↑ UN warns of 'extreme' and 'irreversible' food shortage in Taiz. Al Jazeera. 2015-10-30. Dostupné online [cit. 2020-11-07]. (anglicky)
- ↑ #5060 - Yemeni MP Muhammad Muqbil Al-Himyari Breaks Down in Tears When Discussing Situation in Taiz, Yemen Suhail TV [online]. Memritv, 2015-08-24. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rainfall and Runoff in Yemen [online]. Hydrological Sciences [cit. 2013-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-12. (anglicky)
- ↑ Al-Buhairi, Mahyoub H.; "Analysis of Monthly, Seasonal and Annual Air Temperature Variability and Trends in Taiz City - Republic of Yemen"; in Journal of Environmental Protection, 2010 (1) ; pp. 401–409
- ↑ HESTLER, Ann; SPILLING, Jo-Ann. Yemen. New York: Cavendish Publishing, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-7614-4850-1. Kapitola 1: Introduction, s. 17.
- ↑ PROTHERO, G.W. Arabia. Londýn: H.M. Stationery Office, 1920. Dostupné online. S. 83.
- ↑ SA’AD, Mohammad. Say Yemeni Cheese!. albawaba [online]. albawaba.com, 2011-03-01 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ EL MALLAKH, Ragaei. The Economic Development of the Yemen Arab Republic (RLE Economy of Middle East). [s.l.]: Routledge, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-3175-9810-7. Kapitola Infrastructure.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taiz na Wikimedia Commons
