Tamašek
| Tamašek (tamahaq, tamajaq, tamajeq, tamašeq) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Niger, Mali, Alžírsko, Libye, Burkina Faso, Mauritánie |
| Počet mluvčích | 1 230 000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | latinka, tifinagh, arabské |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Niger, Mali |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | - |
| ISO 639-2 | tmh (B) |
| ISO 639-3 | tmh |
| Ethnologue | tmh |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tamašek je jazyk afrických Tuaregů, nebo skupina velmi blízkých vzájemně srozumitelných jazyků.[2] Jejich vlastní označení tamahaq, tamajaq, tamajeq, tamašeq jsou dialektickými varietami stejného slova. Tamašek patří do větve berberských jazyků. Má přes 1,2 miliónu rodilých mluvčích, kteří žijí především v Nigeru, Mali, Alžírsku a dále v Burkině Faso a Libyi.
Někdy je tamašek nesprávně vydáván za jazyk všech Berberů, ale ti hovoří i jinými jazyky - kabylštinou v Alžírsku, tamazightem a tašelhitem v Maroku.
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Tradiční věda považuje tamašek za jazyk, který se rozpadá na několik jednotlivých dialektů. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue.[3]
| jazyková podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| severní | tamahaq (tahaggart) | 62 000 | thv | Alžírsko, Libye, Niger | arabské, tifinaġ | |
| jižní | tamajaq (tawallammat) | 640 000 | ttq | Niger, Mali | latinka, tifinaġ | přechodně v důsledku kočování i Nigérie |
| tamajeq (tayart) | 250 000 | thz | Niger | latinka, tifinaġ | ||
| tamašeq | 280 000 | taq | Mali, Burkina Faso | latinka, tifinaġ |
Hlásky a jejich zápis
[editovat | editovat zdroj]Písmo
[editovat | editovat zdroj]Tamašek je zapisován několika druhy písem. Nejstarší z nich je tifinagh (berberské písmo), které se píše zleva doprava a které se vyvinulo z punského písma. Původně mělo méně znaků, ale jejich počet časem vzrostl. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinagh nová abeceda, která se používá především v Libyi a Maroku, v Nigeru je nazývána šifinagh. Pro zápis tamašku se tifanagh používá omezeně, především pro psaní zaklínadel nebo na posvátných místech, kde je vyžadován klid.
S islámem proniklo k Tuaregům arabské písmo. Používají ho především kmeny, které jsou více zapojeny do islámského školství. Písmo je upravené pro berberské jazyky a o jeho pravopisu jsou jen malé znalosti.[4]
Latinka se používá pro zápis tamašku především v jižních státech svého rozšíření. V Mali byla standardizována již v r. 1967 v rámci národního alfabetizačního programu DNAFLA (Direction Nationale de l'Alphabétisation Fonctionnelle et de la Linguistique Appliquée). V r. 1982 byla tato abeceda upravena - zejména byly přidáním diakritických znamének a zvláštních znaků odstraněny spřežky. Toto písmo se používá též v rámci alfabetizačního programu v Burkině Faso a s drobnými úpravami je použito v tamašsko-francouzském lexikonu.[5] Naproti tomu v Nigeru byl v r. 1999 zaveden přepis poněkud odlišný.[6]
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Samohlásky jsou dlouhé [a:], [e:], [i:], [o:] a [u:] a krátké [ə] a [æ]. Systém souhlásek se silně podobá arabskému. Z faryngalizovaných souhlásek [tˤ], [lˤ], [sˤ], [dˤ], [zˤ] jsou [lˤ] a [sˤ] používány pouze ve výpůjčkách z arabštiny. Fonémy [h] a [ʕ] se vyskytují nářečně ve slovech z arabštiny a obecně mají tendenci k výslovnosti [x], resp. [ɣ].
Následující tabulka uvádí fonémy tamašku a přepis do latinky dle Omniglota[7] s poznámkami v případě odchýlení. Přepis do tifinaghu a arabského písma, který je převzat od Suldowa,[8] je označen *, ostatní je z anglické wikipedie.
| hláska | latinka (Mali) | latinka (Niger)[6] | tradiční tifinagh | rozšířený tifinagh | moderní tifinagh | arabské písmo | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a | A a | A a |  * |
ا | anglická wikipedie uvádí pro výslovnost [æ]
| ||
| a: | Â â | ||||||
| æ | Ă ă | Ă ă | |||||
| b | B b | B b |  * |
 |
 |
ب | |
| d͡ʒ | C c | Sudlow[8] foném neuvádí | |||||
| d | D d | D d |  |
د | anglická wikipedie uvádí foném [j] | ||
| dˁ | Ḍ ḍ | Ḍ ḍ |  * |
 |
ض | anglická wikipedie uvádí foném [ðˤ] | |
| e | E e | E e | |||||
| e: | Ê ê | ||||||
| ə | Ǝ ǝ | Ǝ ǝ |  |
||||
| f | F f | F f |  |
ف | |||
| g | G g | G g |  |
گ | |||
| ɣ | Ɣ ɣ | Ɣ ɣ |  * |
ﻍ | |||
| h | H h | H h |  * |
ھ | Sudlow[8] uvádí arabský přepis ﻩ | ||
| ħ | Ḥ ḥ |  |
?ﺡ | ||||
| i | I i | I i |  |
||||
| i: | Î î | ||||||
| ɟ*ʒ | J j | Ǧ ǧ | ﭺ | ||||
| k | K k | K k |  * |
ک | anglická wikipedie uvádí 
| ||
| l | L l | L l |  |
ﻝ | anglická wikipedie uvádí foném [j] | ||
| lˤ | Ḷ ḷ | Ḷ ḷ | |||||
| m | M m | M m |  * |
ﻡ | |||
| n | N n | N n |  * |
ن | |||
| ŋ | Ŋ ŋ | Ŋ ŋ |  |
ڭ | |||
| o: | O o | O o | |||||
| o: | Ô ô | ||||||
| p | P p |  |
Sudlow[8] foném neuvádí | ||||
| q | Q q | Q q |  * |
ﻕ | |||
| r | R r | R r |  * |
ﺭ | Sudlow[8] foném neuvádí | ||
| s | S s | S s |  * |
ﺱ | |||
| sˁ | Ṣ ṣ | Ṣ ṣ | * |
ﺹ | anglická wikipedie uvádí 
| ||
| ʃ | Š š | Š š |  |
ﺵ | |||
| t | T t | T t |  |
ﺕ | |||
| tˤ | Ṭ ṭ | Ṭ ṭ |  |
ﻁ | |||
| u | U u | U u |  |
Sudlow[8] uvádí arabský přepis ﻭ tedy jako foném [w] | |||
| u: | Û û | ||||||
| w | W w | W w |  |
ﻭ | foném [w] převzat z anglické wikipedie, Omniglot[7] uvádí [x] | ||
| x | X x | X x |  |
|
ﺥ | ||
| j | Y y | Y y |  |
ي | |||
| z | Z z | Z z |  * |
ﺯ | |||
| ʒ | Ž ž | J j | * |
 |
ﺝ | anglická wikipedie uvádí 
| |
| zˁ | Ẓ ẓ | Ẓ ẓ |  * |
ﻅ | anglická wikipedie uvádí 
| ||
| ʕ | ʔ ʔ | J̌ ǰ | ? | ||||
| (ç) | ﻉ | Sudlow[8] uvádí jako dvojhlásku |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Tamashek. (anglicky)
- ↑ PRASSE, Karl-Gustav. Manuel de grammaire touarègue (tahaggart).. Svazek Volume IV. Syntaxe. Kopenhagen: Akademisk Forlag, 1973. (francouzsky)
- ↑ LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Berber, Tamasheq. (anglicky)
- ↑ ELGHAMIS, R. Orthography in a plurigraphic society: the case of Tuareg in Niger [online]. Leiden: Leiden University Centre for Linguistics, 2011-02 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRASSE, Karl-Gustav; ALOJALY, Ghoubeïd; MOHAMED, Ghabdouane. Lexique Tourareg - Francais. Kopenhagen: Museum Tusculanum Press, 2001. 467 s. ISBN 8772894709. (francouzsky)
- ↑ a b Arrété 214-99 de la République du Niger, Alphabet tamajaq [online]. Niamey: République du Niger, 1999 [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-11. (francouzsky)
- ↑ a b AGER, Simon. Omniglot, the online encyclopedia of writing systems & languages [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g SULDOW, David. The Tamasheq of North-East Burkina Faso. Köln: Rüdiger Köppe Verlag, 2001. 358 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-08. ISBN 978-3-89645-380-8. (anglicky) Archivováno 7. 6. 2010 na Wayback Machine.
