Tar (hudební nástroj)

Tār
Tār
Klasifikace
Tónový rozsah
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje

Tār (z perštiny: تار, tār, doslova „struna“) je tradiční perský drnkací strunný nástroj (chordofon). Jedná se o typ loutny s dlouhým krkem, který se vyvinul v 18.–19. století v oblasti perského Šírázu postupným vývojem ze starých tradičních perských strunných nástrojů, jako je tanbur a rabāb,[1][2] odkud se rozšířil přes celou perskou říši i do okolních států. Dnes je tento nástroj rozšířen nejen na Blízkém a Středním východě, ale také v oblastech Jižního Kavkazu a Centrální Asie[2][3] a je jedním z nejdůležitějších hudebních nástrojů v perské a ázerbájdžánské tradiční hudbě (především radifu a mugamu).

Podle Sachsovy–Hornbostelovy klasifikace hudebních nástrojů zařazujeme tary mezi chordofony (strunozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním struny).

Tary (skupina nástrojů)

[editovat | editovat zdroj]

V perském prostředí se díky vysokému počtu strunných nástrojů od skupiny louten často odděluje samostatná skupina tarů, do které patří i nám nejznámější tar, kytara.[4] Běžnou praxí v persky mluvících oblastech je rozlišování podle jejich původního počtu používaných strun. Starší a úplnější jméno tāru je čahārtār nebo čārtār (persky: چارتار nebo چهارتار), což v překladu znamená „čtyři struny“, (čahār se často zkracuje na čār). Kromě čārtāru ještě rozlišujeme dvoustrunný dutār (دوتار), třístrunný setār (سه‌تار), pětistrunný penčtār (پنج‌تار) a šestistrunný šeštār (شش‌تار).[5] Toto rozdělení však dnes již není aktuální, protože počet strun se může lišit: indický sitar může obsahovat 7[1] popřípadě až 13 strun[6], šírázský tar má strun 6, kavkazský 11 atd. Některé nástroje si však udržely svůj název podle odpovídajícího počtu strun.

Tar vznikl v Šírázu v 18.–19. století[2][7] s největší pravděpodobností postupným vývojem z perského tanburu, používaném již v Sasánovské říši,[1] přes formu starověkého rabābu[2] (příbuzného s rubābem, na který se dodnes hraje v Afghánistánu) až do dnešní podoby. Tar je dnes nejrozšířenějším drnkacím nástrojem v Íránu[8] a často se mu přezdívá podle místa vzniku „Târ-e Shirâz“ (Tar z Šírázu).

Šírázský typ

[editovat | editovat zdroj]
Tar šírázského typu s 6 strunami a 24 pražci
Přední strana taru
Zadní strana taru

Tar je pražcová „loutna “s dlouhým krkem a dvoubřichou ozvučnicí (tělem), které je vyřezané z jednoho kusu dřeva z moruše do tvaru 8 či přesýpacích hodin.[1] Horní, menší část ozvučnice se nazývá „naghare“ a spodní, větší část „kasse“. Přes ozvučnici je natažena tenká blána z jehněčí kůže. Tar má celkem 6 strun (seskupených do 2x2 a 2x1), na které se hraje trsátkem známém jako „mezrab/mizrab“, a rozsah asi dvě a půl oktávy. První dvě struny se nazývají "bílé struny, jsou vyrobeny z oceli a jsou laděny „unisono“. Další dvě se nazývají „žluté struny“, jsou vyrobeny z bronzu a jsou také laděny „unisono. Poslední dvě struny (pátá a šestá struna zdola nahoru) mají různá jména, jsou vyrobeny z různých materiálů a jsou laděny s rozdílem o oktávu nebo na různé tóny. Pátá tenčí struna se nazývá „Drone String a je vyrobena z oceli, poslední, šestá a tlustší struna se nazývá „basová a je vyrobena z bronzu. Struny se používají v různé tloušťce a s rozdílnými rozestupy.[4] Ladění strun se mění podle toho, v jakém módu (dastgāh) se hraje. Tar má 22–28 pohyblivých pražců na hmatníku.[3][8][9] Pražce jsou tradičně vyráběny ze střev, každý pražec se skládá ze 3-4 závitů. Pražce opotřebené používáním lze vyměnit.[4] Při hře se nástroj drží vysoko na prsou

Kavkazský typ

[editovat | editovat zdroj]
Tar kavkazského typu s 11 strunami

Rozlišujeme však i druhý typ taru tzv. „Tār-e qafqāzi“ (Tar z Kavkazu), který je používán především v Ázerbájdžánu. Byl vyroben roku 1870 Sadigjanem a je považován za národní hudební nástroj Ázerbájdžánu. Kavkazský tar se od perského taru liší tím, že místo standardních šesti strun jich má jedenáct,[10] také má méně zúžené středové místo ozvučnice (střed té osmičky), což je pravděpodobně způsobeno tím, že obě části se běžně vyrábějí zvlášť a slepují dohromady. Ozvučnice se místo jehněčí kůží potahuje osrdečníkem z vola.

Na rubu ázerbájdžánské mince 1 qəpik ražené od roku 2006 a na líci ázerbájdžánské bankovky 1 manat vydávané od roku 2006 je vyobrazen kavkazský tar. V roce 2012 bylo na žádost Ázerbájdžánu řemeslo svázané s výrobou tohoto hudebního nástroje a uměním hry na něj zařazeno na seznam nehmotného dědictví UNESCO.[11]

Významné osobnosti hry na tar

[editovat | editovat zdroj]
Morteza Neydavoud, představitel klasické perské hudby, hrající na Šírázký typ taru
  1. a b c d Tar | Persian, Middle Eastern & Stringed | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d DURING, Jean; MIRABDOLBAGHI, Zia; SAFVATE, Dariouche. The art of Persian music. Washington (D.C.): Mage ISBN 978-0-934211-22-2. 
  3. a b Iran Chamber Society: Music of Iran: Iranian Traditional Music Instruments. www.iranchamber.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  4. a b c About Persian Tar, The Persian String Instrument Strings, Tunings, Frets. parhamnassehpoor.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  5. Tar (string instrument). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1182977563. 
  6. Sitar | Definition, Description, History, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tar. orientalinstruments.com [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  8. a b History of Iranian Music (English). web.archive.org [online]. 2013-01-28 [cit. 2023-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-28. 
  9. Tar (instrument). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (polsky) Page Version ID: 70662508. 
  10. ATLAS of Plucked Instruments - Middle East. www.atlasofpluckedinstruments.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  11. UNESCO - Craftsmanship and performance art of the Tar, a long-necked string musical instrument. ich.unesco.org [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]