Tarnovské Hory Tarnowskie Góry | |
---|---|
Historické centrum Tarnovských Hor | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°27′ s. š., 18°51′ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Tarnovské Hory |
Gmina | městská gmina |
Tarnovské Hory | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 83,47 km² |
Počet obyvatel | 61 422[1] |
Hustota zalidnění | 735,85 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Olověné, stříbrné a zinkové doly v Tarnovských Horách a jejich vodohospodářský systém |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, iv |
Odkaz | 1539 (anglicky) |
Zařazení | 2017 (41. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Arkadiusz Czech |
Vznik | 1562 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 32 |
PSČ | 42-600, 42-603 až 42-606, 42-609, 42-612, 42-680 |
Označení vozidel | STA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tarnovské Hory[2][3][4], dříve též Tarnovice[5][3] (polsky Tarnowskie Góry [[[Média:|tarˈnɔfskʲɛ ˈɡurɨ]]]IPA, německy Tarnowitz) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu. Leží na historickém území Horního Slezska v severní části katovické konurbace. V červnu 2019 zde žilo 61 422 osob.[1] Tarnovské Hory patří k oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 32,7 % obyvatel tarnohorského okresu,[6] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 83,4 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]
Tarnovské hory jsou bývalé svobodné horní město založené v 16. století. Horní právo dostalo v roce 1526 od Jana II. Opolského. S dobýváním rud stříbra, zinku a olova je spjata značná část historie města a je od něj odvozeno i jméno města. Zdejší doly patřily v minulosti k největším těžebním oblastem ve střední Evropě. Důmyslný podzemní systém šachet, štol, galerií a jejich odvodňovací systém jsou natolik jedinečné, že nejvýznamnější stavby těžebního komplexu byly v roce 2017 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Většina chráněných prvků se rozkládá v podzemí, na povrchu se nachází např. pozůstatky čerpacích stanic z 19. století, které svědčí o více než třísetleté hornické historii města. Vyčerpaná voda byla následně využívaná pro zásobování zdejšího průmyslu. Také zde byl 19. ledna 1788 uveden do provozu první parní stroj na území Pruského království (v rámci pevninské Evropy se jednalo už o třetí), který poháněl odvodnění rudných závodů.
Městská část Repty je proslulá Hornoslezským rehabilitačním centrem vybudovaným v 60. letech 20. století v prostředí bývalého zámeckého parku rodiny Henckel von Donnersmarck (novorenesanční zámek byl vypálen sovětskou armádou na konci druhé světové války a následně zbourán polskou komunistickou správou města jakožto „buržoázní“ a „německá“ památka).
Nejvyšším geografickým bodem města je Sucha Góra s nadmořskou výškou 352 m. Město se nachází v hrástu Garb Tarnogórski, který je součástí vysočiny Wyżyna Śląska (Slezská vysočina). Významné jsou výše uvedené těžby rud a kamene.
Tarnovské Hory jsou též významné železniční dopravou. Prochází tudy tzv. Uhelná magistrála, hlavní spojnice Horního Slezska a Baltu, od níž odbočuje trať místního významu do Opolí. Nachází se zde největší polské seřaďovací nádraží. Turistickou atrakcí představuje úzkorozchodná trať Bytom – Tarnovské Hory – Miasteczko Śląskie, jeden ze dvou pozůstatků kdysi rozvětvené sítě hornoslezských úzkorozchodek (Oberschlesische Schmalspurbahnen).
V Tarnovských Horách se narodil Carl Wernicke – německý neurolog a psychiatr, který objevil v lidském mozku tzv. Wernickeovou oblast spoluzodpovědnou za vývoj řeči.