Tartárie nebo Velká Tartárie byl název používaný od středověku do dvacátého století pro rozlehlou oblast severní a střední Asie rozkládající se od Kaspického moře a Uralu k Tichému oceánu, po mongolské invazi a následné turkické migraci obývanou především Turko-mongoly.
Tato rozsáhlá oblast zahrnovala velkou část Kavkazu, Sibiře, Turkestánu, Mongolska a Mandžuska.
Tartárie byla často dělena podle předpony značící vládnoucí moc nebo geografickou lokaci. Tudíž západní Sibiř byla označována jako Moskevská nebo Ruská Tartárie, Sin-ťiang a Mongolsko byly čínskou Tartárií, západní Turkestán (později Ruský Turkestán) byl znám jako Nezávislá Tartárie a Mandžusko jako Východní Tartárie.
Jak se Ruské impérium rozšiřovalo dále na východ a větší části Tartárie byly známé Evropanům, začal tento termín zastarávat. Evropské oblasti severně od Černého moře osídlené turkickým lidem byly známé jako Malá Tartárie.
Východní Tartárie je starý název pro oblast obývanou Mandžuy táhnoucí se od soutoku řek Amur a Ussuri až po ostrov Sachalin. Tato oblast je nyní Přímořským krajem s oblastním správním centrem Vladivostokem.
Tyto oblasti byly obývány moheskými kmeny a národem Džürčenů a také různými královstvími včetně Korjo, Parhe, Liao nebo Kitany.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tartary na anglické Wikipedii.