Tatra 80
| Tatra 80 | |
|---|---|
 kabriolet Tatra 80 | |
| Výrobce | Tatra |
| Roky produkce | 1930–1937 |
| Vyrobeno | 23 kusů |
| Místa výroby | Československo |
| Předchůdce | Tatra 70 |
| Třída | luxusní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatra 80 byl luxusní automobil, postavený na bázi vozu Tatra 70 v kopřivnické firmě Tatra. Vozy byly určeny pro reprezentační účely pro nejmajetnější zákazníky. První vůz byl veřejnosti představen v roce 1930. Celkem bylo do roku 1935 vyrobeno pouze 22 vozů, i když poslední vůz s poloaerodynamickou karosérií byl vyroben ještě v roce 1937.[1]
Popis vozu
[editovat | editovat zdroj]Tatra 80 byla největším a také nejdražším osobním automobilem v historii značky. Jeho výrobou v Tatře vyvrcholil vývoj vodou chlazených motorů. Konstrukčně T 80 vycházela z modelu Tatra 70, s nímž měla shodný podvozek. Podvozek byl stavěn podle tradiční koncepce Tatra; motor, převodová skříň, centrální roura a skříň zadní nápravy tvořily nosnou část vozu, na které byla dvěma příčnými nosníky připevněna karoserie. Vpředu i vzadu měly vozy výkyvné polonápravy.
Vůz poháněl vodou chlazený dvanáctiválcový motor s modifikovaným rozvodem s horizontálními ventily přímo řízenými od váčkového hřídele nahoře v úrovni hlav válců[2] a válci do V o objemu 5990 cm³. Ten poskytoval výkon 115–120 koní. Motor předával výkon přes jednokotoučovou suchou spojku a čtyřstupňovou převodovku na kola zadní nápravy. Maximální rychlost 2400 kilogramů těžkého vozu se pohybovala mezi 130 až 140 kilometry v hodině.
Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny, nebo landaulety či kabriolety. Vyrobeny byly i tři vozy s karoseriemi vyrobenými na zakázku, například firmou Sodomka. Nástupcem T 80 byl od roku 1934 vyráběný vůz T 70 A. Tatra 80 v provedení landaulet s poznávací značkou P-24 284, kterou používal prezident T. G. Masaryk, byla předána Správě domu prezidenta republiky v Praze-Hradčanech v červnu 1935.[3] V současnosti je tento vůz v Národním technickém muzeu v Praze. Soubor pěti původních automobilů Tatra – NW Präsident (1898), Tatra 11 (1925), Tatra 80 (1935), Tatra 77a (1937) a Tatra 87 (1947) ze sbírek Národního technického muzea byl vládou ČR dne 29. září 2005 prohlášen za Národní kulturní památku.[4] V letech 1990–1995 zrenovoval jeden vůz Tatra 80 Ing. Erich Preiss.[5]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Motor: zážehový vodou chlazený dvanáctiválec s rozvodem s horizontálními ventily přímo řízenými od váčkového hřídele nahoře v úrovni hlav válců, s válci uspořádanými do V (válce pod úhlem 65 stupňů), vačkový hřídel byl uložen mezi řadami válců
- Maximální rychlost: 140 km/h
- Převodovka: čtyřstupňová ZF
- Rozměry:
- Délka: 5200 mm
- Šířka: 1800 mm
- Výška: 1700 mm
- Spotřeba: 30–55 l/100 km
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra 80 na německé Wikipedii.
- ↑ http://magazin.auto.cz/index.php?seo_rubrika=999&im_id=429ad11793af5&ga_id=429ad11794a99&cr=1[nedostupný zdroj] Seznam vyrobených kusů
- ↑ KASÍK, Pavel. Tatra 80 - Tři životy slavného Schichtova kabrioletu. 1. vyd. Brno: Tatra Heritage, 2023. 286 s. ISBN 978-80-11-03087-2. S. 226.
- ↑ Archivovaná kopie. magazin.auto.cz [online]. [cit. 2007-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-21.
- ↑ http://www.infocesko.cz/Czechia/Content/clanek.aspx?clanekid=16201&lid=1
- ↑ Automotorevue. Praha: [s.n.], 1997.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Schmarbeck, Wolfgang: Tatra – Die Geschichte der Tatra-Automobile, Verlag des Internationalen Auto- und Motorrad-Museums Deutschland, Bad Oeynhausen (1977)
- Kasík, Pavel: Tatra 80 – Tři životy slavného Schichtova kabrioletu, Tatra Heritage (2023). ISBN 978-80-11-03087-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra 80 na Wikimedia Commons - Osud vozu T. G. Masaryka
- Vyrobené vozy a majitelé[nedostupný zdroj]
- Archivní zvukový záznam rozhlasové zprávy o návratu Masarykovy Tatry 80 na Pražský hrad (3. 7. 1990)
