Telefonie

Telefonie je souhrnný název pro obousměrný způsob přenosu lidského hlasu na velkou vzdálenost v reálném čase. Telefonie se uskutečňuje prostřednictvím telefonní technologie. Ta zahrnuje

koncová zařízení (telefony, telefaxy, modemy, převodníky, ...)
přenosové systémy (místní i dálková vedení, zesilovače, opakovače, multiplexory, ...)
spojovací systémy (pobočkové i veřejné ústředny, koncentrátory, sdružovače, ...)

Telefonní síť sestává z koncových zařízení a telefonních ústředen vzájemně propojených přenosovými systémy.

Základní principy

Časem vznikly a využívají se tři vzájemně propojené varianty telefonie:

fixní telefonie
mobilní telefonie
satelitní telefonie

Postupně se vyvinuly a jsou kombinovány čtyři technické principy telefonie:

prostorový multiplex (analogové telefony, vedení i ústředny), (anglicky Space-division multiplexing)
časový multiplex (ISDN telefony a přípojky, ústředny a dálková vedení typu PCM), (anglicky Time-division multiplexing)
frekvenční multiplex (převážně dálková telefonní vedení), (anglicky Frequency-division multiplexing)
paketový multiplex (VoIP telefony, VoIP převodníky, VoIP ústředny), Voice over Internet Protocol

Analogová telefonie

Využívá převod zvukové informace na analogový elektrický signál do podoby střídavého napětí, které se přenáší po vodičích. Zásadními potížemi této technologie jsou mimo jiné rušení, přeslechy a útlum signálu. V současnosti je tradiční analogový telefonní systém trvale na ústupu. Je vytlačována digitálními technologiemi popsanými v dalších odstavcích. Používá se v koncových zařízeních - analogových telefonech, které pro svoji jednoduchost a spolehlivost odolávají digitalizaci. 2-drátové účastnické telefonní vedení je stále standardním rozhraním na tzv. Poslední míli, tedy propojení mezi telefonní ústřednou a účastníkem.

Digitální telefonie

Digitální telefonie zaznamenala masový nástup ve druhé polovině dvacátého století. Jejím základním principem je převod analogového signálu do digitální podoby, na řadu čísel v A/D převodníku (do binární podoby - dvojková soustava). Čísla popisují diskrétní hodnoty, získané z původního signálu vzorkováním. Typický vzorkovací kmitočet je 8 kHz a osmibitové kódování, což dává datový tok 64 Kb/s na jeden hovorový kanál. Z řady čísel přenášených elektricky, opticky, bezdrátově apod. je potom na přijímací straně možno v D/A převodníku obnovit signál velmi podobný původnímu na vysílací straně.

Více hovorových kanálů lze sdružit do jednoho přenosového média pomocí přepínání - multiplexu. Nejčastěji se používá časový multiplex, TDM. Ten dovoluje sloučení dvou (BRI), třiceti (PRI) nebo až tisíců hovorů do jednoho páru vodičů či vláken.

Problém technologie časového multiplexu TDM je v její obtížné slučitelnosti s technologiemi, používanými v současných počítačových sítích (např. Ethernet, Frame Relay atd.). Technologie TDM užívá médium rozdělené na velký počet kanálů s malou kapacitou. Navíc kanály jsou spojově orientovány, mají jasně ohraničený začátek, konec i průběh cesty.

Počítačové sítě směřují k optickým médiím s velkou nedělenou kapacitou a k ne-spojově orientovaným přenosům dat.

První potíž je, že běžné analogové i digitální (TDM / ISDN) telefony potřebují metalické vedení. Optické telefony jsou a asi dlouho budou výjimečné a drahé. Naproti tomu datové sítě od kovových vodičů stále zřetelněji ustupují.
Druhá potíž je, že v datových sítích zřetelně vítězí protokol IP, pro nějž je zcela jedno, kudy pakety v síti cestují. Hlavně že dorazí tam, kam mají. Dále také pro síťové „výhybky“ (přepínače a směrovače) soudobých protokolů je typické, že stejným „tlustým“ kanálem přepravují pakety pocházející z různých zdrojů a směřující k různým cílům.

To vše je proti duchu TDM telefonie. Stále méně lidí a firem je ochotno budovat dvojí síť, jednu pro telefonii, jednu pro data.

Digitální buňková telefonie

Je souhrnný název pro různé typy telefonie, využívající rádiových digitálních telefonních sítí. Patří sem systémy DECT, GSM, UMTS apod.

Digitální telefonie VoIP, VoFR, VoATM

Využívá přenosu digitalizovaného hlasu prostřednictvím protokolů digitálních (počítačových) sítí, jako jsou IP, Frame Relay nebo ATM. Princip je popsán v hesle VoIP.

Digitální bezdrátová telefonie VoWLAN

Princip je shodný jako u telefonie přes pevné počítačové sítě (VoIP). Odlišnost spočívá ve využitém prostředí, kterým není drátová či vláknová síť, ale bezdrátová síť Wi-Fi.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Telefonie na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.