Tencóna (zastarale tensona nebo tenzona) je trubadúrská lyrická básnická forma, užívaná převážně v provensálské poezii. Dnes se téměř nevyskytuje. Jedná se o reálný či stylizovaný poetický souboj dvou básníků, pořádaný na dvoře nějakého šlechtice. Jedná se také o jednu z nejkomplikovanějších básnických forem evropské poezie vůbec.
Tencóna se skládá ze tří částí.
U každé z částí je (i u stylizované tencóny) uvedeno jméno básníka, který ji napsal. Všechny sloky tencóny jsou pochopitelně psány stejným veršem.
Tencóna je vlastně dvojitá kancóna s poněkud upraveným schématem rýmů a přidanou první částí, přesto je ovšem vznik tencóny z kancóny zřejmý.
Vedle skutečných tencón, kde všechny tři díly skutečně psali různí lidé, jak je naznačeno v úvodním odstavci, existují také tencóny stylizované, kdy všechny části píše jeden básník. Jména básníků, připojená k jednotlivým částem, jsou v tomto případě buď skutečná nebo smyšlená, pokud jsou skutečná, básník tencóny se vědomě snaží napodobit styl onoho básníka a odhadnout jejich myšlenky, jak by je asi psal on.
V české poezii byl patrně prvním a jediným autorem tencón Jaroslav Vrchlický.
Básně, pojaté jako básnické dialogy, či básně, v nichž každou sloku či verš píše jiný autor (jako rozhovor s autorem druhým), jsou ve světové poezii velmi časté, doklady jsou prakticky ze všech světových literatur. Někdy jsou jako tencóna označovány souhrnně všechny tyto básně jakékoli formy, jde však o označení poměrně nepřesné.