Terekovití | |
---|---|
Motýli pijí slzy terek velkých v Ekvádoru | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | želvy (Testudines) |
Podřád | skrytohlaví (Pleurodira) |
Čeleď | terekovití (Podocnemididae) Cope, 1868 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Terekovití (Podocnemididae) jsou čeleď sladkovodních skrytohlavých želv zahrnující 8 žijících a 22 vyhynulých druhů.[1] V současnosti se sedm druhů vyskytuje v Jižní Americe a jeden v Africe (tereka madagaskarská), podle fosilních nálezů, z nichž nejstarší pocházejí z období svrchní křídy, se však druhy této čeledi dříve vyskytovaly i v Evropě, Asii a Severní Americe.
Stejně jako ostatní želvy podřádu skrytohlavých mají terekovití pánev srostlou s krunýřem, což zabraňuje jakémukoli pohybu pánve a stěžuje to pohyb želv po souši. Jsou však dobře přizpůsobené životu ve vodním prostředí.[2] Největší žijící želvou této čeledi je tereka velká, dorůstající délky krunýře až 107 cm, avšak želvy vyhynulého rodu Stupendemys mohly mít krunýř dlouhý až 235 cm (odhadovaná délka však bývá i přes 3 metry), a jsou tak zřejmě největšími sladkovodními želvami všech dob. Želvy čeledi terekovitých jsou většinou býložravé, ale někdy se živí i živočišnou potravou (měkkýši, korýši, houbovci, ryby, hmyz apod.)
Do čeledi terekovitých spadá 30 druhů ve 20 rodech. V současnosti existují 3 žijící rody, z nichž 2 jsou monotypické a další zahrnuje 6 druhů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podocnemididae na anglické Wikipedii.