Termální pramen

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Možná hledáte: Vřídlo (Karlovy Vary).
Termální pramen na Islandu

Termální pramen či horký pramen (tradičně českým také "teplice"[zdroj⁠?!]) je speciální druh pramenu, ze kterého vystupuje ohřátá voda často obohacená o minerální složky. Voda proniká puklinami do zemské kůry do značných hloubek, kde se vlivem tektonických poruch dostává do blízkosti magmatu, o který se ohřívá a vystupuje nahoru.

Výskyt a využití

[editovat | editovat zdroj]

Teplota vody nedosahuje ale v případě termálního pramenu takové velikosti, aby umožňovala přeměnu na páru, čímž nedochází ke vzniku gejzírů, a ohřátá voda tak jen zvolna vytéká zpod povrchu. Ohřátá voda vytváří unikátní systémy, které se využívají pro vytápění či pro rekreaci. Nejznámější lokality pocházejí z Islandu, kde se lidé často koupají v horkých jezerech i přes studené okolní klima, a teplá voda je používána i pro vytápění chodníků.

Termální prameny se využívají také k léčbě různých onemocnění, jako převážně nemocí kůže, na kterou blahodárně působí minerální složení vody a nízký stupeň radiace způsobený rádiem. Prameny byly k léčbě využívány často již od pradávna (Antické Řecko) v klasických lázních. V České republice jsou termální prameny označovány tradičním slovem "teplice".[zdroj⁠?!] Okolo termálních pramenů vznikaly lázeňské domy a později celá lázeňská města – například Teplice v Čechách a Karlovy Vary.

Termální prameny nejsou vázány pouze na suchozemské prostředí, ale vyskytují se i pod mořskou hladinou, kde se nazývají černí kuřáci. Vlivem poklesu teploty dochází ke srážení nasycené vody, minerální složky vytvářejí pevná tělesa, která tvoří různé komíny, terasy, či valy.

V Česku došlo po implementaci právního řádu Evropské unie, zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES[1] ze dne 18. června 2009, k nahrazení starší normy ČSN 86 8000 vyhláškou 423/2001 Sb. z 20. listopadu 2001. Podle přílohy č. 1 k této vyhlášce se za termy (termální vody) považují přírodní minerální vody s teplotou vyšší než 20 °C. Podle teploty se člení na:

  • vlažné – do 35 °C,
  • teplé – do 42 °C,
  • horké – nad 42 °C.[2]

Symbolika

[editovat | editovat zdroj]

Termální pramen (vřídlo) je Česku zobrazen např. na Symbolech Karlovarského kraje.[3]

Galerie horkých pramenů v Japonsku

[editovat | editovat zdroj]
  • Horký pramen pod širým nebem Nanki-Katsuura v Wakayama Pref
    Horký pramen pod širým nebem Nanki-Katsuura v Wakayama Pref
  • Opice u horkého pramenu
    Opice u horkého pramenu
  • Gejzír Kamisuwa (上諏訪) v oblasti Nagana
    Gejzír Kamisuwa (上諏訪) v oblasti Nagana
  • Koupelna využívající termální pramen jako zdroj tepla (Oofuka (大深温泉))
    Koupelna využívající termální pramen jako zdroj tepla (Oofuka (大深温泉))

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Směrnice č. 2008/54/ES ze dne 18. června 2009, o využívání a prodeji přírodních minerálních vod. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online.
  2. ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
  3. ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 124 (VI/2002)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.