Termoregulace

Termoregulace znamená schopnost, především živých organismů, kontrolovat svou tělesnou teplotu. Termoregulace je důležitá k ochraně před parazity[1], zmrznutím a přehřátím. Přestože nízká tělesná teplota je podle některých studií spojena s vyšší nadějí na dožití, na druhou stranu se například snáze do těla dostanou viry,[2] jsou zpomaleny některé funkce srdce a mozku.[3] Vysoká tělesná teplota pomáhá při bakteriálním napadení nastolit pro bakterie nepříznivé prostředí,[1] ovšem příliš vysoká teplota vyvolává závrať, křeče a dehydrataci; je nepříznivá především pro nervový přenos.

Živočichové

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Termoregulace živočichů.
Pštrosi zobrazení termokamerou

Záleží na tom, zda je živočich studenokrevný, nebo teplokrevný. Studenokrevní živočichové využívají výhradně zdroje tepla z prostředí (slunce, teplé proudy), zatímco teplokrevní musí teplo také produkovat. Podle nových výzkumů je jedním z mnoha důvodů ochrana před parazitickými houbami.[4] K produkci tepla využívají teplokrevní živočichové metabolické procesy, při nichž přeměňují potenciální energii molekulárních vazeb na kinetickou energii. Nejvyšších teplot dosahují játra; z nich je teplo krví rozváděno do celého těla.[5]

K zahřátí slouží živočichům zpravidla srst či peří čili izolační vrstva s nízkou tepelnou vodivostí, která pokrývá pokožku. Savci, ptáci, příp. některé druhy hmyzu využívají k zahřátí také tepla svých druhů.

Zajímavé je např. termoregulační chování mravenců – dělnice se na počátku jara přemísťují na povrch mraveniště, kde vytvářejí teplotní chomáče (mravenčí shluky), vyhřívají se a po návratu do mraveniště zvyšují jeho teplotu.[6]

K ochlazování těla slouží živočichům různé strategie, např. velbloudům hrby vystavené proudění okolního vzduchu, slonům značná plocha ušních boltců, resp. cirkulace krve v tepnách boltců aj.

Termogenezi (zvyšování produkce tepla) využívá mnoho druhů z čeledi Araceae a cykasů.[7] Nelumbo nucifera (lotos ořechonosý) díky rozkladu škrobu uloženého v kořenech udržuje teplotu až o 20 °C vyšší, než je teplota vzduchu. Jedním z možných důvodů termoregulace rostlin je ochrana před chladem; např. toulcovka americká neboli kapsovec americký (Lysichiton americanus) není mrazuvzdorná, ale kvete v době, kdy ještě leží sníh. Podle jiné teorie tímto způsobem rostliny zřejmě lákají (studenokrevné) hmyzí opylovače.

Jistou míru termoregulace vykazují např. jehličnany mírného pásu. Látky, které přes zimu pumpují do mízy a poté do jehličí, jim umožňují zvýšit vnitřní hustotu natolik, že nezmrznou a jehličí zůstane zachováno do dalšího roku.

  1. a b Why does your body temperature rise when you have a virus such as the flu? [online]. HowStuffWorks, 2000-04-01 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. 
  2. MORÁVKOVÁ, Drda Alena. Je pravda, že se viry lépe šíří v zimě? Přírodovědci.cz [online]. 28. 1. 2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1288
  3. SIRCUS, Mark. Low Body Temperature Symptoms and Causes – And How to Treat It. Dr. Sircus [online]. 2015-01-21 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. BERGMAN, Aviv a CASADEVALL, Arturo. Mammalian Endothermy Optimally Restricts Fungi and Metabolic Costs. mBio. Nov 2010, vol. 1, iss. 5 [cit. 2016-05-18]. ISSN 2150-7511. PMID 21060737. DOI 10.1128/mBio.00212-10. Dostupné z: http://mbio.asm.org/content/1/5/e00212-10
  5. GUYTON, A. C. & HALL, J. E. Textbook of Medical Physiology. 11th ed. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2006, s. 890.
  6. SLOVÁKOVÁ, Jana. Tvorba teplotních chomáčů jako součást termoregulace lesních mravenců. Praha, 2018. 69 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí.
  7. MINORSKY, Peter V. The Hot and the ClassicPlant Physiol. May 2003, vol. 132, s. 25–26. doi:10.1104/pp.900071PMC 1540311.PMID 12765187.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thermoregulation na anglické Wikipedii.