Tesařík dubový

Tesařík dubový
	Samec
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Kryptoina);
Řád	brouci (Coleoptera);
Podřád	všežraví (Polyphaga);
Čeleď	tesaříkovití (Cerambycidae);
Rod	Plagionotus;
Binomické jméno
	Plagionotus arcuatus; (L., 1758)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tesařík dubový (Plagionotus arcuatus) je druh tesaříka se žlutými příčnými proužky připomínajícími zbarvení vosy. V Evropě žije v dubových lesích v nížinách a pahorkatinách. Žije hlavně v prosychajících stromech. Larvy vyhlodávají chodby do dřeva. Tento druh zahrnuje několik poddruhů.^[1]

Popis

Dospělí jedinci (imaga) měří 6 až 20 mm.^[2] Zbarvení je tmavé s příčnými žlutými proužky, které se nachází jak na krovkách, tak na i hlavě. Díky nim tesařík dubový nápadně připomíná vosu. Tvar, velikost i počet žlutých skvrn jsou variabilní.

Rozšíření

Vyskytuje se téměř v celé Evropě, také v Malé Asii a severní Africe. Na severu zasahuje do středního Norska, Švédska a na jih Finska. Na britské ostrovy byl příležitostně zavlečen.^[2] V České republice je hojný.

Vývoj

Samice klade do štěrbin v kmenech nebo větvích nemocných nebo poražených stromů. Hlavní hostitelskou rostlinou je dub, ale také buk, habr, vrba, lípa, topol a jiné stromy.^[2] Larva se zdržuje pod kůrou, kde vykusuje dlouhou, širokou chodbu a k zakuklení zalézá do dřeva až 7 centimetrů hluboko. Generace je jednoletá nebo dvouletá.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eichenwidderbock na německé Wikipedii.

↑ ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: AVENTINUM s. r. o., 2008. S. 189.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík dubový na Wikimedia Commons

Galerie tesařík dubový na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.

[:0-2] ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: AVENTINUM s. r. o., 2008. S. 189.

[1]

[2]