Tetrovití

Jak číst taxoboxTetra Bleherova (Hemigrammus bleheri)
alternativní popis obrázku chybí
Tetra Bleherova
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
PodtřídaOstariophysi
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádtrnobřiší (Characiformes)
Čeleďtetrovití (Characidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetrovití (Characidae) je čeleď sladkovodních paprskoploutvých ryb z řádu trnobřiší (Characiformes). S více než 1100 platnými druhy se jedná o druhově nejbohatší čeleď řádu.[1] Pochází z Jižní a střední Ameriky, od Argentiny po Texas. Často nádherné zbarvení a stálá živost učinily z mnoha malých a mírných druhů této čeledi jedny z nejoblíbenějších akvarijních rybek.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Valná většina rodů této čeledi se velmi dobře chová a odchovává, přičemž většina druhů je mírné povahy, zůstává drobná a žije pospolitě v hejnech. Měli by být proto chovány v početnějších skupinách nejméně po šesti až osmi exemplářích. Většina se podobá parmičkám, některé tetrovité mají buďto dlouhý, protáhlý (torpédovitý) nebo i vysoký hřbet a přitom i silně zploštělý tvar trupu (jako např. terčové tetry). Ocasní ploutev je vždy rozvětvená, někdy je dolní část prodloužená, řitní ploutev je dlouhá a u všech druhů charakteristický znak – na kořeni ocasu jedna tuková ploutev. Čelisti mohou být jak ozubené, tak bez zubů. Horní má jednu nebo dvě řady zubů, u čeledí Brycon a Creagrutus jsou to tři až čtyři. Spodní čelist má jednu až dvě řady, často vícehrotých zubů. Forma a uspořádání zubů jsou jedním z důležitých poznávací znaků v taxonomii. Mnoho rodů z čeledi tetrovitých je velice pestrých s duhově barevnou kresbou. V kůži mnoha těchto ryb se nachází pod barevným chromatoforem vrstva guaninu, která minimum sluneční světlo proniknuvšího pod hladinu odráží a světélkuje. Můžeme se domnívat, že v tmavých vodách deštného pralesa to slouží ke způsobu rozpoznávání a k soudržnosti druhu či houfování. Převážná většina tetrovitých jsou malé ryby, dosahujících necelých deseti centimetrů délky. Nejmenší druh dosahuje nejvýše 13 milimetrů, největší, Kujaba brazilská Salminus brasiliensis, pak až k 1 metru délky.

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

Tetrovití žijí v nejrůznějších biotopech a ekologických výklenkách. Obývají jak horní toky tak dolní části toků až po ústí řek. Existují druhy žijící skrytě v rostlinách, některé obývající i volné toky, nebo stojaté vody a tůně. Většina jsou ryby hejnové, ale jsou i druhy žijící samotářsky.
Téměř všechny tetry vypuzují k vytření jikry i sperma volně do vody, kde dochází k oplodnění a jikry se dále vyvíjejí, aniž se rodiče o ně starají. Ryby se třou většinou v párech, často při paralelním plavání v proudícím toku, oplodněné lepkavé jikry se pak zachytí mezi rostlinami, na nichž pak do vykulení zůstávají viset. Mnoho druhů rádo požírá své vlastní jikry, které ulpěly na rostlinách nebo na písku a kamenech. Některé druhy se třou také v jeskyních, pobřežních dírách a vymletých kapsách nebo si v písku pro potěr vytloukají jamky. Počet jiker nakladených při jednom výtěru je velmi variabilní a může se pohybovat od cca jednoho sta až po několik stovek. U podčeledi Glandulocaudinae jsou druhy s vnitřní oplodnění. Potrava tetrovitých je velmi různorodá, jsou to převážně všežravci, ale vyskytují se i vyloženě býložravé či čistě dravé ryby. U podčeledi Pilovití Serrasalminae existují druhy živící se také plody a semeny, u dalších i druhy jako např. Tetra trojúhelníková Catoprion mento, živících se obíráním šupin jiných ryb.

V některých případech se jedná o dravé ryby schopné v houfu usmrtit a sežrat i středně velké obratlovce. Příkladem je druh Serrasalmus rhombeus, u něhož byl v roce 2021 experimentálně zjištěn čelistní stisk o síle kolem 320 newtonů.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Tyto ryby žijí od Texasu a Mexika přes Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky až po střední Argentinu. K této čeledi patří jak známé Piraňa červená (Pygocentrus nattereri), tak i mnoho malých druhů sladkovodních rybek, jako např. Tetra neonová (Paracheirodon).

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Tato velice diversifikovaná čeleď se dělí do čtrnácti podčeledí. Některé z rodů nemohly být přiřazeny k žádné podčeledi či kladu, a proto jsou vedeny jako Incertae sedis.

Tetra červenoploutvá (Aphyocharax anisitsi)
Brycon hilarii
Piraňa rostlinožravá
(Colossoma macropomum)
Tetra jeskynní
dole normální forma,
nahoře slepá jeskynní forma
Tetra černá (Gymnocorymbus ternetzi)
Tetra měděná
(Hasemania nana)
Tetra červenoskvrnná (Hyphessobrycon erythrostigma)
Tetra paraguayská
(Moenkhausia sanctaefilomenae)
Tetra císařská
(Nematobrycon palmeri)
Neonka obecná (Paracheirodon innesi)
Tetra dvouskvrnná
(Exodon paradoxus)
Kujaba brazilská
(Salminus brasiliensis)
Tetra křivopruhá (Thayeria boehlkei)
Tetra průsvitná
(Pristella maxillaris)
Tetra diamantová
(Moenkhausia pittieri)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Günther Sterba: Süsswasserfische der Welt. Urania-Verlag, 1990, ISBN 3-332-00109-4
  • Kurt Fiedler: Lehrbuch der Speziellen Zoologie, Teil 2: Fische. 2. Band. Gustav Fischer Verlag, Jena 1991, ISBN 3-334-00339-6.
  • Joseph S. Nelson: Fishes of the World. John Wiley & Sons, 2006, ISBN 0-471-25031-7.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Echte Salmler na německé Wikipedii.

  1. ↑ Archivovaná kopie. research.calacademy.org [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-05. 
  2. ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/smrtici-sevreni-ktere-zvireci-druhy-maji-nejsilnejsi-celisti