Tetčice
| Tetčice | |
|---|---|
 Obecní úřad v Tetčicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rosice |
| Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′13″ s. š., 16°24′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 130 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,13 km²[2] |
| Katastrální území | Tetčice |
| Nadmořská výška | 326 m n. m. |
| PSČ | 664 17 |
| Počet domů | 387 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Palackého 177 664 17 Tetčice obec@tetcice.cz |
| Starosta | Jan Šon |
| Oficiální web: tetcice | |
  Tetčice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583987 |
| Kód části obce | 166863 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tetčice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Boskovické brázdě, na okraji přírodního parku Bobrava. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci (v podobě Tuchssici) se nalézá v latinsky psané Kosmově kronice. Není však jasné, zda se jedná o Tetčice, neboť mohlo jít taktéž o Čučice. Za zmínku však stojí skutečnost, že uvedenému Tuchssici v dotyčném výčtu Kosmovy kroniky bezprostředně předchází název Omic, které oproti Čučicím s Tetčicemi i zeměpisně sousedí.
Na vesnici bylo přeneseno původní označení jejích obyvatel Tetčici odvozené od osobního jména Tetek nebo Tetka a znamenající "Tetkovi lidé". V některých písemných dokladech se objevuje i hovorové Tečice vzniklé z předchozího hláskovým zjednodušením.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, první ověřená historická zmínka pochází až z roku 1240.
Na začátku 17. století měla obec 20 domů, po třicetileté válce z nich bylo obydlených pouze 13. Roku 1790 zde bylo již 32 domů a 211 obyvatel.[5]
Do roku 1852 se v obci nacházel velký rybník, který zanikl při výstavbě železnice. Jeho hráz byla v místech silnice vedoucí od železniční stanice ke Křibům. Za jeho vznik vděčí obec majitelům rosického panství. Tetčice jsou dodnes s ním spjaty, jak je patrno i ze znaku a vlajky obce.
O rozvoj obce se nepřímo postaraly nedaleké černouhelné doly Rosicko-oslavanského revíru. V letech 1852–1855 se totiž do dolů postavila železnice z Brna a přinesla obci nejen několik pracovních příležitostí a pohodlné spojení až do středu Brna, ale i podstatné změny ve vzhledu obce. Postavení nádraží také umožnilo v jeho blízkosti postavit pilu, která je tam dodnes, ačkoli se obec mezitím rozrostla a pila je dnes vlastně centrem obce.
V roce 2011 byla provedena menší změna hranice mezi Tetčicemi a Rosicemi.
V roce 1987 se zhroutily dva místní vrty poté, co z nich bylo čerpáno více než 15 litrů vody za sekundu. Následkem narušení geologického podloží lidem začaly praskat domy v Tyršově ulici včetně sokolovny a hrozila i ztráta pramenů. Proto bylo množství čerpané vody omezeno. V roce 2012 však Rosice z důvodu nové výstavby usilovaly o zdvojnásobení čerpaného množství vody a zároveň vypustily ze svého územního plánu závazek zajistit pro novou výstavbu nový zdroj pitné vody z vírského vodovodu. Žalobu proti rosickému územnímu plánu podalo (ve shodě s tehdejší samosprávou) tetčické občanské sdružení Voda pro Tetčice vedené místostarostou Josefem Dvořákem. Nejvyšší správní soud však tomuto občanskému sdružení upřel legitimaci návrh podat a konstatoval, že soudu nepřísluší posuzovat využití vody, že soud může posoudit pouze právoplatnost zásobování vodou a že námitky sdružení jsou nepřezkoumatelné.[6] V roce 2014 bylo zapsáno nové občanské sdružení s podobným názvem Voda z Tetčic, vedené opět Josefem Dvořákem, které celostátně proslulo procesním blokováním významných železničních a silničních staveb na Brněnsku a Přerovsku.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 399 | 445 | 481 | 526 | 595 | 555 | 778 | 855 | 882 | 891 | 915 | 928 | 946 | 1 042 | 1 135 |
| Počet domů | 45 | 53 | 61 | 67 | 92 | 100 | 165 | 215 | 221 | 238 | 262 | 314 | 330 | 361 | 387 |
Vývoj počtu obyvatel
Hospodářství obce
[editovat | editovat zdroj]Firmy a instituce sídlící nebo mající v obci výrobní závod vytvářejí cca 350–400 pracovních míst. Průměrná míra nezaměstnanosti za leden 2011 v obci činila 10,9 %, což představuje 50 nezaměstnaných s trvalým pobytem v obci dle údajů MPSV. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v obci patří Pila Tetčice, ALU Progres, stavební společnost Rusín a spol. a Hotel Crlík.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od 50. let 20. století do 30. června 1980 Vohančice byly obcí, zpočátku v okrese Brno, posléze v okrese Brno-venkov, poté v letech 1949–1960 v okrese Rosice a od roku 1960 znovu v okrese Brno-venkov. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 patřily jako část města k Rosicím a od 1. ledna 1992 jsou znovu obcí.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[10]
Znakem obce je nezdobený štít půlený bílou vlnovkou znázorňující vodní hladinu. Pod hladinou pluje v modrém poli doleva bílá štika – symbol dřívější příslušnosti k rosickému panství. Nad hladinou je v zeleném poli bílý květ lakušníku.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Středem obce vede silnice II. třídy č. 394 spojující dálnici D1 a region Ivančicka s velmi vysokou intenzitou provozu přesahující 10 000 aut za den. Dále obcí prochází silnice III. třídy č. 3945 spojující obce Rosice a Střelice. Obě silnice jsou v majetku a ve správě Jihomoravského kraje.
Tetčice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JMK) a to vlakovou linkou S4 Brno – Náměšť nad Oslavou (na trati Brno – Jihlava) a autobusovými linkami č. 406 Brno–Rosice–Tetčice–Oslavany–Ivančice a č. 423 Rosice–Tetčice–Ivančice–Mohelno. Vlaky do Brna a Zastávky jezdí ve špičce v půlhodinovém taktu a mimo špičku a o víkendech v hodinovém intervalu.
Před tetčickým nádražím je umístěn malý přestupní terminál pro navazující autobusy IDS JMK, mimoto je v obci ještě jedna autobusová zastávka Tetčice, Neslovická, kterou je možné využít při cestě na vlak do Brna nebo Zastávky v rámci tarifu IDS JMK.
Přes obec vede cyklistická stezka č. 5171 z Rosic přes Bučín a Hlínu do Židlochovic. Většina její trasy na území obce se nachází na komunikacích s omezeným provozem aut, pouze pár desítek metrů vede po vysoce frekventovaném průtahu obce.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší památkou je barokní kaple sv. Floriána, která byla postavena v roce 1764, další památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století stojící na skále. Pod touto sochou se nachází neobvyklá skupina kříže s dvěma pylony pocházející z roku 1850. Na pylonech jsou zobrazeny sv. Jan Evangelista a Panna Marie.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hubert Svoboda (1891–1969), architekt a stavitel
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple svatého Floriána -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Kříž s dvěma pylony -
Nádraží
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 589.
- ↑ KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 329.
- ↑ Tetčice bojují o vodu, s žalobou na územní plán Rosic ale nepochodily, Česká televize Brno, 6. 12. 2012
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 575. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Tetčice [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tetčice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Tetčice ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Tetčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
