Text o tisíci znacích | |
---|---|
Autor | Xingsi Zhou |
Původní název | 千字文 |
Jazyk | Middle Chinese |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Text o tisíci znacích[1] či Esej o tisíci znacích[2] (čínsky v českém přepisu Čchien c’ wen, pchin-jinem Qiānzìwén, znaky 千字文) je čínská čítanka z počátku 6. století určená k výuce nejběžnějších znaků čínského písma. Obsahuje jeden tisíc znaků ve 250 čtyřznakových verších. S Knihou tří znaků a Sto rodinnými jmény tvořila od sungské doby do 20. století triádu „Tři, sto, tisíc“ nejrozšířenějších čínských slabikářů.
Text o tisíci znacích napsal čínský učenec Čou Sing-s’ (周興嗣, 470–521) jako učebnici pro syna císaře Wu-tiho (vládl 502–549) z dynastie Liang.[1] Napsány byla kaligrafií Wang Si-č’a (王羲之, 306–361).[2] Čítanka obsahuje tisíc nejběžnějších znaků čínského písma seskupených do čtyřznakových veršů a ty do 125 dvouverší.[3]
Od sungské doby do 20. století byla používána jako slabikář v samém počátku výuky čínského písma. Společně s Knihou tří znaků a Sto rodinnými jmény patřila ke třem nejpopulárnějším slabikářům.[3]
Při výuce byla používána i v Japonsku a Koreji. V Koreji byla významná jako příručka pro výuku čínských znaků, a doprovázená komentářem s korejským zápisem jejich výslovnosti a významu.[2]