Textilní živočišná vlákna

Textilní živočišná vlákna jsou vlákna získaná ze zvířecích srstí nebo ze sekretu hmyzu, vhodná pro textilní zpracování.[1] Některé odborné přehledy přiřazují k textilním vláknům také žíně a lidské vlasy.[2][3]

Vlna ze zvířecích srstí (a vlasů)

[editovat | editovat zdroj]

Na zeměkouli se chová asi 2 miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna, jen u menší části z nich se však vyplatí získávat vlnu na výrobu příze.

Například z 1 miliardy ovcí je to méně než polovina, ze 740 milionů koz a 19 milionů velbloudů se stříhají, vyčesávají nebo sbírají vlákna pro textilní použití u méně než 5 % zvířat.

Světová spotřeba vláken ze srstí v posledních letech stagnuje. Na začátku 21. století dosahovala asi 1,2 miliony tun (cca 1,4 % celkové spotřeby textilních vláken)[4] z toho:

Druh vlákna ovčí
vlna
 		kašmír karakulská
vlna
 		jačí
vlna
 		mohér koňské
žíně
 		velbloudí
srst
 		alpaka lama vikuňa guanako kašgora
(tisíce tun) 1163 16 10[5] 7 4,5 4 3-3,5 4 0,6 0,005 0,002 0,006

V tabulce nejsou zaznamenány vlny zpracovávané jen v menším, neevidovaném množství a textilní materiály používané jen v minulosti, např.: qiviut (3000kg ročně?), pašmína (1000 kg ročně?), šáhtúš, psí vlna.

Označení vláken zvířecího původu je jen u ovčí vlny jednotné. Vlákna z kašmírské kozy, velblouda, lamy a dalších jsou z části odborné literatury známa jako vlna, zatímco část odborníků používá pro totéž pojem srst.[6]

Vlákna ze sekretů

[editovat | editovat zdroj]

Vedle přírodního hedvábí (ze sekretu bource morušového) patří k této skupině například:

  • byssus neboli mořské hedvábí (ze sekretu mušlí)

Spotřeba přírodního a planého hedvábí ve světě dosáhla v roce 2014 cca 180 000 tun[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 94
  2. ↑ Contemporary Aboriginal and Torres Strait [online]. ph powerhouse museum, 2017 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-04. (anglicky) 
  3. ↑ Horsehair as a Textile [online]. Kerstin Fröberg, 1998 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Wool Statistics 2014/15 [online]. British Wool Marketing Board, 2015 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  5. ↑ Russel/Laker: Potential for Increasing Producers' Income from Wool, Fibre and Pelts in Central Asia, ILRI 2002, ISBN 9789291461196, str. 9
  6. ↑ Textilní vlákna [online]. TU Liberec, Září 2002 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  7. ↑ Silk [online]. FAOSTAT, 2016-12-08 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]