Tešanj Тешањ | |
---|---|
Pohled na Tešanj | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°36′50″ s. š., 17°59′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
Kanton | Zenicko-dobojský |
Administrativní dělení | 41 sídel |
Tešanj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 155,9 km² |
Počet obyvatel | 46 135 (2013) |
Hustota zalidnění | 295,9 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Suad Huskić |
Vznik | 948 |
Oficiální web | tesanj |
Telefonní předvolba | +387 32 |
PSČ | 72 260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tešanj (srbsky Тешањ) je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Zenicko-dobojském kantonu. Nachází se asi 14 km jihozápadně od Doboje a asi 64 km severovýchodně od Zenice. V roce 2013 žilo v Tešanji 5 531 obyvatel, v celé opčině pak 46 135 obyvatel.
První zmínka o městě pochází z roku 1461, kdy je Tešanj poprvé zmíněn v písemném dokumentu krále Štěpána Tomaševiće, ve kterém svému strýci Radivojovi. Tomu zde předal kromě jiných svých majetků i „město Tešanj na Usoře (regionu)“. Mezi lety 1463 až 1476 bylo město součástí středověkého bosenského království, sídlil zde Radivoj Kotromanić. Poté se stalo, spolu s celou Bosnou, na dlouhou dobu součástí Osmanské říše.
Nejstarší muslimské památky v Tešanji jsou z poloviny 16. století a o jejich výstavbu se zasloužil turecký správce Gazi Ferhad-bey. Mezi tyto stavby patří např. mešita Ferhadija. V této době již také existoval středověký hrad nad městem.
V 17. a 18. století existovalo v Tešanji na 40 obchodů. Byla také zbudována hodinová věž (sahat kula), která je 18,5 m vysoká. Od roku 1890 ukazuje čas dle evropských standardů.
Od roku 1918 byl Tešanj součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Po roce 1929 byl administrativně součástí Vrbaské bánoviny.
Součástí opčiny je celkem 41 sídel:
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tešanj na bosenské Wikipedii a Tešanj na anglické Wikipedii.