Theodosius Dobzhansky | |
---|---|
Theodosius Dobzhansky (1943) | |
Narození | 25. ledna 1900 Nemyriv |
Úmrtí | 18. prosince 1975 (ve věku 75 let) San Jacinto |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Bydliště | Sovětský svaz (do 1927) Spojené státy americké (od 1927) |
Alma mater | Kyjevská univerzita (1917–1921) Kolumbijská univerzita |
Povolání | evoluční biolog, genetik, zoolog, akademik, entomolog, vysokoškolský učitel, biolog, spisovatel, přírodovědec a population geneticist |
Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita (od 1923) Kalifornský technologický institut (od 1927) Rockefellerova univerzita (1962–1970) Rockefellerova univerzita (1970–1971) Kalifornská univerzita v Davisu Kolumbijská univerzita Kyjevská vysoká škola polytechnická |
Ocenění | medaile Daniela Girauda Elliota (1941) Silliman Memorial Lectures (1958) Kimber Genetics Award (1958) Darwin Badge (1959) honorary doctor of the University of Sydney (1960) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theodosius Dobzhansky (ukrajinsky Феодосій Григорович Добржанський, Feodosij Hryhorovyč Dobřanskyj; 24. ledna 1900 Nemyriv, Ukrajina – 18. prosince 1975 San Jacinto, Kalifornie) byl ukrajinsko-americký genetik a evoluční biolog. Spolu s R. Fisherem, J. B. S. Haldanem, E. Mayrem a dalšími položil základy neodarwinistické čili moderní evoluční syntézy, která sloučila mendelovskou genetiku s darwinismem. Dobzhansky byl experimentátor, který se proslavil výzkumy na octomilkách (Drosophila melanogaster) a podstatně přispěl k pochopení biologické evoluce a vzniku druhů
Narodil se v Nemyrivě, asi 100 km jihozápadně od Kyjeva, v rodině učitele matematiky. Už v dětství sbíral motýly a rozhodl se, že bude biologem. V letech 1917–1921 studoval na univerzitě v Kyjevě, kde pak začal s pokusy na octomilkách a roku 1924 se oženil s evoluční bioložkou Natalií Sivercinovou. Roku 1927 nastoupil na Petrohradské univerzitě, vzápětí však emigroval do USA a s Thomasem Morganem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku vypracoval nové metody genetiky. Genetickou variabilitu octomilek zvýšil ozařováním a rozložení genů na chromosomech studoval pomocí genetických markerů. V letech 1930–1940 přednášel na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně a věnoval se translokacím (posunům částí po chromosomu) a expresi pohlaví.
Roku 1936 se stal profesorem a 1937 vydal velmi vlivné dílo „Genetika a původ druhů“ (Genetics and the Origin of Species), jeden z pilířů moderní evoluční syntézy. Evoluci zde definoval jako „změnu četnosti alel v určité genetické populaci (genovém poolu)“, vysvětlil fenomény variace, selekce a izolace a ukázal, jak evolucí vzniká stabilní rovnováha v populacích. V letech 1940–1962 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě a na četných cestách se věnoval studiu hmyzu. Roku 1962 vydal knihu „Evoluce lidstva“ (Mankind evolving), kde své názory rozšířil i do oblasti sociologie a antropologie. V letech 1962–1971 pracoval na Rockefellerově univerzitě a následně byl profesorem genetiky na Kalifornské univerzitě v Davisu.
Dobzhansky byl věřící pravoslavný křesťan a současně přesvědčený evolucionista, který kritizoval primitivní kreacionismus mnoha křesťanů. Vyjadřoval se také k filosofickým otázkám a ke společenským důsledkům své práce. Od 60. let odmítal také pojem rasy a tvrdil, že každá lidská osoba má jedinečný genotyp i životní příběh, který se liší ode všech ostatních v rodině, v kmeni i v celém lidstvu. Musí být proto posuzována jen podle svých vlastních schopností a činů.[1] Často se cituje jeho věta:
„ | Nic v biologii nedává smysl – leda ve světle evoluce. | “ |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodosius Dobzhansky na německé Wikipedii.