Think tank (mozkové centrum, z anglického think myslet a tank nádrž) nebo také think factory (factory továrna) je instituce, společnost nebo výzkumná či zájmová skupina, typicky působící v oblasti politiky nebo ekonomiky. Většina think tanků jsou nevládní organizace, ale některé jsou poloautonomními agenturami ve vládě nebo jsou spojeny s konkrétními politickými stranami nebo většími podniky. Legitimním výsledkem práce think tanků jsou odborné publikace[1] a fundovaná stanoviska k aktuálním problémům s velkým politickým nebo ekonomickým dopadem.
Think tanky se zabývají výzkumem či analýzou politiky (policy analysis),[zdroj?!] působí jako flexibilní síťové struktury na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, podnikání a nevládního sektoru.[2] Think tanky často překlenují akademickou oblast a politiku, slouží jako zdroj informací, koncepcí, nápadů v oblasti veřejné správy, vytvářejí multidisciplinární síť expertů a přispívají ke kultivaci debaty o veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu. Think tanky bývají financovány z více externích zdrojů – těmi mohou být vlády, státní instituce, mezinárodní organizace nebo soukromé nadace a společnosti i jednotliví dárci – v souvislosti s konkrétními projekty. Nutně se nesnaží o objektivitu; často hájí názory a zájmy své (viz článek klika) nebo sponzorů.
Think tank je neformální pojem, proto není chybou jej používat i v obecnější rovině, nejen pro obory politiky a ekonomiky. Potom je vhodné vymezit think tank jako organizaci, její část nebo skupinu expertů, zabývající se vysoce synergickým výzkumem a poradenstvím v oblasti vědy, technologií, průmyslu nebo podnikání. Think tank obvykle působí na základě objednávek nebo požadavků teoretiků a intelektuálů, kteří se zabývají analýzami a doporučeními.
Think tanky lze vystopovat již ve středověku, kdy sloužily k propagandě.[3] Slovní spojení „think tank“ se častěji používá od 60. let 20. století.[4][chybí lepší zdroj]
Zatímco česká politická pravice má už delší dobu think tanků několik (CEP, CEVRO Institut, eStat, Liberální institut, Občanský institut, Pravý břeh – Institut Petra Fialy, TOPAZ), levicové projekty tohoto typu chyběly. Teprve v roce 2011 byla založena CESTA, která může být prvním plnohodnotným názorovým oponentem konzervativně-liberálních myšlenek pravice. Někteří mají za to, že právě intelektuální diskuze na obou stranách podporovaná seriózními institucemi může být přínosem ke kultivaci české politiky.[5]