Thomas Inskip
| Thomas Inskip, 1. vikomt Caldecote | |
|---|---|
 Sir Thomas Inskip jako poslanec parlamentu a nejvyšší státní zástupce (1923) | |
| Narození | 5. března 1876 Bristol |
| Úmrtí | 11. října 1947 (ve věku 71 let) Godalming |
| Alma mater | King's College Clifton College |
| Povolání | soudce, politik a advokát |
| Ocenění | komandér Řádu britského impéria Knight Bachelor |
| Politická strana | Konzervativní strana |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Choť | Augusta Inskip, Viscountess Caldecote (od 1914)[1][2] |
| Děti | Robin Inskip, 2nd Viscount Caldecote[3] |
| Rodiče | James Inskip[3] a Constance Sophia Louisa Hampden[3] |
| Příbuzní | Serena Helen Christian Inskip[3], Piers Inskip, 3rd Viscount Caldecote[3] a Antonia Jame Hamilla Inskip[3] (vnoučata) |
| Funkce | Člen 31. parlamentu Spojeného království (1918–1922) Solicitor General for England and Wales (1922–1924) Člen 32. parlamentu Spojeného království (1922–1923) Člen 33. parlamentu Spojeného království (1923–1924) Člen 34. parlamentu Spojeného království (1924–1929) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Walker Hobart Inskip, 1. vikomt Caldecote (Thomas Walker Hobart Inskip, 1st Viscount Caldecote) (5. března 1876, Bristol, Anglie – 11. října 1947, Godalming, Anglie) byl britský právník a politik. V meziválečném období zastával řadu let vysoké funkce v justiční správě, byl též poslancem Dolní sněmovny. Před druhou světovou válkou zastával několik ministerských funkcí ve vládě, nakonec byl lordem nejvyšším sudím (1940–1946). S titulem vikomta byl od roku 1939 členem Sněmovny lordů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z prominentní rodiny z Bristolu, byl synem právníka Jamese Inskipa (1839–1909). Vystudoval v Oxfordu a od roku 1899 působil v justici, v roce 1914 byl jmenován královským justičním radou (King’s Counsel). Za první světové války působil ve zpravodajských službách, v letech 1918–1919 vedl právní sekci na ministerstvu námořnictva. V roce 1918 kandidoval v parlamentních volbách za nově zřízený volební obvod Bristol Central a v Dolní sněmovně jej zastupoval do roku 1929. Ve volbách v roce 1929 zde byl poražen a později byl poslancem za město Fareham (1931–1939), v parlamentu zastupoval Konzervativní stranu. V letech 1920–1922 působil jako kancléř diecéze v Truro a v roce 1922 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir.
V meziválečném období zastával v několika vládách právní funkce, byl nejvyšším státním zástupcem (solicitor general, 1922–1924, 1924–1928 a 1931–1932) a korunním právním zástupcem (attorney general, 1928–1929 a 1932–1936), mezitím se v roce 1932 stal také členem Tajné rady. V letech 1936–1939 zastával funkci ministra pro koordinaci národní obrany, ale po kritice ze strany opozice i konzervativců se tohoto úřadu vzdal v roce 1939[pozn. 1][4]. Převzal ministerstvo pro správu dominií (1939), poté byl jmenován lordem kancléřem (1939–1940), z titulu této funkce byl v roce 1940 krátce též předsedou Sněmovny lordů. Od května do října 1940 byl v Churchillově znovu ministrem pro dominia, pak ale definitivně vládu opustil. V letech 1940–1946 byl lordem nejvyšším sudím pro Anglii a Wales.
V roce 1939 byl povýšen na vikomta a vstoupil do Sněmovny lordů. Zastával také řadu čestných funkcí, získal čestný doktorát na univerzitě v Bristolu a za zásluhy obdržel Řád britského impéria.
K jeho kariéře přispěl do jisté míry také jeho sňatek — v roce 1914 se oženil s Augustou Boylovou (1876–1967) z významného šlechtického rodu Boylů, její otec David Boyle, 7. hrabě z Glasgow, byl generálním guvernérem na Novém Zélandu. Z jejich manželství se narodil syn Robert Andrew Inskip, 2. vikomt Caldecote (1917–1999), který zastával manažerské posty v průmyslu a bankovnictví a získal pět čestných doktorátů. Současným představitelem rodu je Piers James Inskip, 3. vikomt Caldecote (*1947).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Inskip byl uznávaným právníkem, ale jeho jmenování do funkce ministra pro koordinaci národní obrany v době celoevropského zbrojení před druhou světovou válkou bylo velkým překvapením, protože s touto problematikou neměl žádné zkušenosti. Winston Churchill (který byl sám zvažovaným kandidátem na tuto funkci) použil po Inskipově jmenování nevybíravý příměr z antických dějin, kdy císař Caligula jmenoval senátorem svého koně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Inskip, 1st Viscount Caldecote na Wikimedia Commons - Rodina Thomase Inskipa dostupné online[nedostupný zdroj]
- Thomas Inskip na webu cambridgeské univerzity dostupné online
